NA BOJIŠTI.

Ludvík Lošťák

Ó zemi černá, zemi pustá, jak ledná jsi a k nepoznání! Před časem byla’s ptačích písní plna a plna květů, plna klasů, leč dnes jsi jako pole solné brázdami jehož lidská krev se prýští, by nedohledné věky příští si připomněly tyto doby bolné. Ó válko zhoubná, válko dravá, bez srdce jsi a srdcí na sta žádáš!... Ty vraždíš matkám děti, dětem matky, a syny otcům, otce synům, tys bídy, nouze roditelka, neb v divokém a zhoubném letu vše lidské, krásné v prvním květu tvá skryje noc, noc hluboká a velká! – Jak bolno, smutno dlít zde déle... To nebe je jak víko černé truhly, a vichrů šum jak lidských duší nářek, jenž žádá smír a odpuštění... Mír vám, již spíte v zemi hloubi, a lidem příštím hlubší nitro, by mohlo vzejít lásky jitro, jež v neznámu se posud s temnem snoubí...

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

875. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  2. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  3. VRÁNY. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  4. LÉTO V CIZINĚ. (Bohuslav Květ)
  5. Za přesvědčení. (Vojtěch Pakosta)
  6. Jak za letního jitra... (Bohuslav Květ)
  7. Ach ty horo! (Adolf Heyduk)
  8. Jarní píseň. (Bohuslav Květ)
  9. MOJE DĚTI. (Josef Václav Sládek)
  10. Co, srpe přibledlý, jsi přišel žíti? ( H. Uden)