Časová elegie.
Proč vřeš a biješ, moje krvi?...
To víno z minulého roku,
jež uzamčeno v klínu země
v dužinách okovaných sudů –
to bouří vždy a zakalí se
a bije v stěny věznic svojich,
když nahoře pod března teplem
na osluněném svahu vinic
vyhání réva mladé lístky
a drobné úponky své vzpíná
jak filigránské prsty, toužíc
se zachytit a povznést, vzhoupnout...
Proč vřeš a bouříš, moje krvi?
Nač touhy března, snaha k slunci,
nač zahořklý stesk nad vězením?
Kam chtěla bys nést svoji sílu?
Co děje se kde?...
Kvetou bezy,
111
jichž vůně určena je blažit
nos šosáka, a užitečný
v zahradách salát, špargl bují,
psí víno krášlí ploty zahrad
rozšafných lidí...
– tiše, krvi,
ty’s zmátla se. Kvas dále klidně
a budeš také za pár roků
solidním, čistým, rudým vínem,
a mnohý rozšafný muž jistě
rád uvidí tě na svém stole,
kde bude vonět bez, a v míse
kde trůnit salát, bledý špargl
kde líně bude ležet v másle –
nuž, víno moje, kvas mi tiše
pro blaho svojí budoucnosti!
112
OBSAH
***9
Koncem února10
Jar. Vrchlickému v r. 1893. (K čtyřicátým narozeninám)14
Pohádka16
Psáno na jaře20
***21
***22
Opuštěná větev. (Čechové vídeňští)23
Fragment24
Rada rodícímu se spolku literátů českých28
List M. A.Šimáčkovi31
Boží vůle. (Z R. Dehmela)38
Dvě matky. I. Matka Husova39
II. Matka Žižkova43
Dvě sloky49
***50
Spirála51
Determinismus58
[113]
V nemoci59
Napoleon61
Moderní. (Improvisace)65
La bête humaine67
Památce Nerudově71
Zimní kosmická píseň74
Na dušičky76
J. Úprkovi77
Při oslavě Kollárově78
***83
Josef II.84
Důvěrné psaní86
Milosrdenství. (Po 21. červnu 1621.)88
Vise89
Elegie o umění91
Improvisace93
Valerius Asiaticus95
Časová melodie99
Julian Apostata101
Nero. (Můj dojem z Tacita)106
Vise. (Ravachol, Vaillant, Henry)109
Časová elegie111
E: tb; 2004
[114]