Pře jeho došla cíle cesty svojí(J5f)
čas jeho Noci Veliké byl blízko(J5f)
V klášterní kobce u Bosáků čekal(J5f)
na chvíli kdy mu přikázáno bude(J5f)
oslavit Pána ještě naposledy(J5f)
a dát mu v ohni vetché tělo v oběť(J5f)
Psal za dne listy přátelům svým do Čech(J5f)
a pořízení činil o všem co tam v dáli(J6f)
zval jměním svojím Odkazoval knihy(J5f)
moudrého mistra Viklefa svým druhům(J5f)
své sukně žákům zvláště odevzdaným(J5f)
pozdravy známým lásku svou všem Čechům(J5f)
A všechny prosil aby pevně stáli(J5f)
v poznání čistém věrni slovům Písma(J5f)
jak z jeho úst je slýchávali kdysi(J5f)
tak psal a síle je sám sebe sílil(J5f)
Neb v noční tmě kdy hvězdy dívaly se(J5f)
vcházela k němu bolestivá chvíle(J5f)
jež sestrou kdys gethsemanské byla(J4f)
V tom tichu kdy svět hříšný umlk zmizel(J5f)
a bděly hvězdy hovořila Věčnost(J5f)
svůj život viděl bez viny a čistý(J5f)
a zlobou k strašné smrti odsouzený(J5f)
Na domov vzpomínal a všecku lásku(J5f)
jež poutala jej v rodné zemi k světu(J5f)
a bylo teskno mu a duše jeho(J5f)
v úzkosti modlila se slovy Páně(J5f)
Možno li otče odejmi ten kalich(J5f)
od zemdlených rtů mojich A tu schvěla(J5f)
se jako anděl s číší občerstvení(J5f)
Naděje plachá v síňku duše jeho(J5f)
Snad přec uvidí zase zemi svoji(J5f)
a k svým se vrátí A když sen mu zavřel(J5f)
horečná víčka viděl sebe doma(J5f)
v Betlemské kapli rodnou řečí mluvil(J5f)
k těm všem kdož bez klamu a lsti a falše(J5f)
mu naslouchali duše jeho při tom(J5f)
prohřáta byla prozlaceným teplem(J5f)
dne májového Bílý den mu přines(J5f)
zas přesvědčení že je v cíli dráhy(J5f)
čas Noci jeho Veliké že blízko(J5f)
sah po peru psal listy síle svoje(J5f)
svou duši sílil aby neklesala(J5f)
O pátém červenci v síň jeho vešli(J5f)
biskupi čtyři vyslancové sboru(J5f)
a čeští páni Naposledy ptal se(J5f)
sbor knížat církevních zda přizná bludy(J5f)
jež psal a kázal zda je odvolává(J5f)
by tělo zachoval i spásu duše(J5f)
A nežli mohl odvětiti těmto(J5f)
pán z Dubé za ruku jej jal a řekl(J5f)
Hleď mistře Jene my zde druzi tvoji(J5f)
a průvodci jsme lidé neučení(J5f)
nám nelze radit tobě sám viz tedy(J5f)
mníš li žes chybil odvolej a vyznej(J5f)
však nevinen lis v poznané stůj pravdě(J5f)
až k poslednímu dechu v chvíli smrti(J5f)
I patřil mistr v zaslzené zraky(J5f)
českého pána ale zrakem duše(J5f)
uviděl náhle bezpočetné oči(J5f)
z otčiny svojí zbožné Petry s Dorou(J5f)
a Kateřiny s čeleděmi jejich(J5f)
Jiříka kněze paní na Zderaze(J5f)
i mistrů Jesenice Mikuláše(J5f)
doktorů mnohých písařů i žáků(J5f)
Martinka mistra Křišťana a Petra(J5f)
Henryka Lefla Margrety a Skůčka(J5f)
dcer měšťanských i paní bratří v písmu(J5f)
čeledi dvorské prostých řemesníků(J5f)
i jasné králové ty oči spatřil(J5f)
jež připialy se ke rtům jeho vždycky(J5f)
když kázával v své milované kapli(J5f)
a viděl dále zraky prostých lidí(J5f)
kdož přišli k slovu Páně v Kozí Hrádek(J5f)
a na Krakovec z pod plachetek září(J5f)
nad jasnou pravdou oči žen a dívek(J5f)
zrak vesských plebánů plá odhodláním(J5f)
v poznané pravdě jít a vésti jiné(J5f)
zrak zemanů a rytířů mu dává(J5f)
své páže s mečem v službu vůle boží(J5f)
a oči sprosťáčků mu podávají(J5f)
za obět to co mají celé žití(J5f)
a Čecha vidí vojáka jenž v březnu(J5f)
s Poláky návštěvou byl v celi tady(J5f)
po slavných bojích s hrabivými Němci(J5f)
se ubírali k Praze k službě krále(J5f)
Čech zeman byl měl jedno oko pouze(J5f)
a okem tím se díval v líc mu pevně(J5f)
když promlouval k nim pohled oka toho(J5f)
se sty a sty těch očí zírá na něj(J5f)
Všem těm dal kdysi světlo ve tmu duše(J5f)
života smysl ukázal jim cestu(J5f)
ti jemu věřili a věří v něho(J5f)
je možno zklamati je Odvolati(J5f)
co jim též patří a ne jemu pouze(J5f)
I vešla síla hrozná v duši jeho(J5f)
tisíců síla síla všech již z dáli(J5f)
sem k němu hledí Ne za sebe pouze(J5f)
i za ně mluví Pane Jene věztež(J5f)
že kdybych bludy býval psal a kázal(J5f)
chtěl odvolat bych jistě poníženě(J5f)
však svědkem Bůh mně žádám ukažte mi(J5f)
že bloudil jsem Zrud prudkým hněvem v líci(J5f)
z biskupů jeden Moudřejším chceš býti(J5f)
než sbor náš celý Usmál se a řekl(J5f)
Nuž poučte mě rád chci odvolati(J5f)
I potakali hlavou biskupové(J5f)
Jak zarputilý je ten kacíř v bludech(J5f)
Nuž oheň vyžere ti šalby z duše(J5f)
a strusku její uchvátí pak ďábel(J5f)
a tovaryši jeho džbáne hříchů(J5f)
On vítězně se usmál vidělť nyní(J5f)
sta a sta očí z dálky zírat k sobě(J5f)
těch očí lidí drobných neučených(J5f)
s vděčností vroucí oddanou a prostou(J5f)
a řekl pevně Kristus na nebesích(J5f)
mým jediným je soudcem spravedlivým(J5f)
mým doufáním a pevnou vírou mojí(J5f)
Zde vítězí kdo přemožen tu bývá(J5f)
k soudci tomu pevný šel dnem příštím(J5f)
ohnivou branou z soudů toho světa(J5f)
římský, řím, papež, athena, caesar, cicero, císař, gregor, heinrich, papežův
338. báseň z celkových 402
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
OBRAZ.
(Jan Spáčil-Žeranovský)
-
None
(Petr Fingal)
-
SVATÝ BENEDIKT.
(Josef Svatopluk Machar)
-
None
(František Táborský)
-
Řízení boží.
(Jan Evangelista Nečas)
-
STAVITEL
(Eduard Albert)
-
CO SE STALO, KDYŽ LEO XIII. PŘIŠEL DO NEBE.
(Josef Svatopluk Machar)
-
POLEMON.
(Josef Svatopluk Machar)
-
IMPERATOR AUGUSTUS FLAVIUS CLAUDIUS JULIANUS.
(Josef Svatopluk Machar)
-
PONTIFEX.
(Josef Svatopluk Machar)