CHELČICKÝ PO BITVĚ U LIPAN.

Josef Svatopluk Machar

Od meče zhynuli, že mečem vládli. Jak omámené stádo vylákali je lestně z vozů, odřízli je od nich a vraždili, co jiní v hradbu vnikli a vraždili, až země krví zvlhla. A v posled vyloudili zbytky jejich do stodol prázdných, zavřeli a vztekle krov zapálili... Mní, že takto dali mír páně všechněm lidem dobré vůle... Kdys plamen v Kostnici, teď na Lipanech a řeka lidské krve plyne hlučně od onoho sem k tomu... To je všecko. A kněz má zase duše, císař těla a ničeho pak není, co by zbylo pro krále nebeského. Zdraná zase je Petrova síť císařem a knězem, velkými velrybami pohanskými, a drát ji budou pokolení s erby, hrazená města, potomstvo to Kaina, kolejští mistři, mnišstvo mnohotvárné a kde kdo více. Svatým jménem Krista pozdvihli meče, pochodně a cepy, zem spustošili přede tváří nebes a lidé zvlčili se... To je součet let bouřných, divých, zlostných, nerozumných. A přec mi líto jich, těch žalně zbitých, vždyť nejbližší mně byli ze všech lidí a bloudili jen v dobré víře svojí... Hle, Pravda páně vešla v českou zemi, jak nikde jinde, pohanstvím svět živ byl a všude žije; po stech a stech letech dal sestoupit jí Kristus na svět znovu. K nám přijít ráčil, nás chtěl vyznamenat, Jan Křtitel druhý, mistr Hus, mu činil přímými cesty jeho – ale běda! Byl v duších nepořádek, zlo a temno, nic poklizeno... Satan nutkal nad to k prolití krve – prolili ji rádi a tolik prolili, že Pravdě páně nezbylo místa, kam by vložit mohla svou čistou nohu. Ze země nám ušla a Bůh jen ví, kde odpočine nyní. Tma všude... a v mé duši mdlo a smutno...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný

126. báseň z celkových 185

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Fra Giovanni da Fiesole. (Karel Kučera)
  2. Vy zadumané, žluté rozvaliny, (Otakar Mokrý)
  3. NA LIBÍNU. (Otakar Mokrý)
  4. Král. (Rudolf Pokorný)
  5. 2. Ještě jednou jen, (Václav Bolemír Nebeský)
  6. SVĚTLO U CESTY. (Louis Křikava)
  7. Děti. (František Chalupa)
  8. KOLLÁRŮV DRUHÝ POHŘEB. (Antonín Klášterský)
  9. POKÁNÍ DONA JUANA (Jaroslav Vrchlický)
  10. Rozmary světla. (Jaroslav Vrchlický)