Děti.

František Chalupa

Váhá prchnout noc Den bílý snad by(T5f) raději si hověl v nočním klidu(T5f) Což se leká vozové té hradby(T5f) toho muže v jehož hrozném vidu(T5f) zírá co mu táhne myslí duší(T5f) Hrozí se den co se stane tuší(T5f) Dlouhým hákem v dlouhém háku věze(T5f) těžký řetěz vozů hradbu spíná(T5f) Nehybná ta hradba na řetěze(T5f) jak by přikuta saň dnes tak líná(T5f) Vida Roháč Prokopa tam kněze(T5f) na širokém voze nepohnutě(T5f) státi v dáli upírati hledy(T5f) přistoupil a vece Dneska tedy(T5f) Vůdce Prokopa hlas zazněl dutě(T5f) Ty díš Poprvé a naposledy(T5f) opět v dáli zadíval se němě(T5f) Skočil Roháč s vozu syrá země(T5f) zaduněla zachvěla se v hloubi(T5f) když zvuk rohů třeskutý hlas trouby(T5f) na kůň jezdce volá pěší v řady(T5f) Hvězda jitřní hvězda lepé vnady(T5f) vidouc co se děje v hrozném žase(T5f) na vysokém nebi ztratila se(T5f) a když rohy trouby ječí zase(T5f) pomalu den bílý opět vzchází(T5f) jako jelen nepokojný z mlází(T5f) Voj se k voji četa k četě řadí(T5f) Jako obrovité tělo hadí(T5f) lehce někdy pohne sebou v spánku(T5f) tak se hnula hradba těžkých vozů(T5f) Zařinčely řetězy když článků(T5f) otřásly se rezovité kruhy(T5f) Zas tu tichotiše bez hlomozu(T5f) Slunce usmálo se do červánků(T5f) zveselené hledlo v smavé luhy(T5f) jas mu planul na zarudlém líci(T5f) Myslí že ty vozy násep pouze(T5f) že ti svalovití bojovníci(T5f) tamo kde se hlava kloní k hlavě(T5f) že to staré duby na doubravě(T5f) které jaro ždají v teskné touze(T5f) Že ty sudlice a dlouhé kopí(T5f) bezlisté jsou rozsochaté sněti(T5f) ze kterých si vítr posměch tropí(T5f) Jsou li pohotově milý Jene(T5f) tu se Prokop táže moje děti(T5f) Vel jen v odpověd mu Roháč vece(T5f) Nejprudčím dnes útokem se žene(T5f) Jako dravci z vozové té klece(T5f) vyřiťte se velí Prokop zjařen(T5f) Prvním útokem buď Taumburg zmařen(T5f) Nezůstane na kameni kámen(T5f) Bojovník i ten kdo prchá zmámen(T5f) nesmí uniknouti děsné smrti(T5f) Chci dnes by mé děti jako chrti(T5f) na lov divý byly rozeštvány(T5f) by vzduch naplněn byl krve parou(T5f) Dovedou to rázem vniknou v brány(T5f) rozjařeni naší slávou starou(T5f) Přisvědčil mu Roháč syrá země(T5f) otřásla se zachvěla se v hloubi(T5f) když zvuk rohů třeskutý hlas trouby(T5f) v pochod jezdce volal pěších řady(T5f) Pohnuly se voje Chmurně tady(T5f) Prokop stojí slyší země syrá(T5f) jakže duní hučí chmurně zírá(T5f) jak se těžká hradba rozevírá(T5f) aby voje mohly k předu spěti(T5f) Mužně k předu volá moje děti(T5f) Kudy půjdou rozhlíží se kolem(T5f) Což to vidí Což jej smysly mámí(T5f) Divný obraz divný málo známý(T5f) jeví se mu V nekonečné řadě(T5f) rozlehlým prv opuštěným polem(T5f) k táboru se průvod dítek blíží(T5f) Váhá nožka jindy jež tak svíží(T5f) očko jindy jež tak patří mladě(T5f) zarosené upjato je k zemi(T5f) Ratolístky nesou vzduchem ranním(T5f) sněhobílé zavlávají šátky(T5f) nad svěžími v rukách haluzemi(T5f) Tiše jdou neb s utajeným štkaním(T5f) Prokop užas Chvěl se jak dub v bouři(T5f) čelo jasní jež se dosud chmouří(T5f) mocně zvolá voji velí Zpátky(T5f) Stanou jezdci na divoké pouti(T5f) dlouhé řady pěších s nimi stanou(T5f) První dítko s tváří uplakanou(T5f) které ručky k vůdci vztáhlo němě(T5f) neváhal tu Prokop obejmouti(T5f) na čílko je políbiti jemně(T5f) Odpuštění v jeho duši rozvil květ(T6m) v sněhu hněvu Velké děti moje zpět(T6m) velí bojovníkům A vy malé v stany(T6f) Naumburg spasen rozletlo se v svět(T5m) v široširé světa toho strany(T5f)

Patří do shluku

zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný

90. báseň z celkových 185

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vy zadumané, žluté rozvaliny, (Otakar Mokrý)
  2. „PŮLNOČNÍ“ NA KARLŠTElNĚ. (Karel Václav Rais)
  3. Z hor. (Herma Pilbauerová)
  4. LAMPA. (Karel Vojtěch Prokop)
  5. Dívčí kámen. (Otakar Mokrý)
  6. NA LIBÍNU. (Otakar Mokrý)
  7. SVĚTLO U CESTY. (Louis Křikava)
  8. COLUMBARIUM. (Otakar Mokrý)
  9. V JARNÍ BOUŘI. (Ferdinand Tomek)
  10. PUSTÝ DŮM. (Václav Šolc)