Vesmír.

František Cajthaml-Liberté

Ty pátráš, bratře, po vesmíru taji, proč a jak vznikl odvěký ten ruch? Klid nenalézáš ve biblické báji: že nebylo nic – jen vznášel se Duch. A mozek vědců, bdící dnem i nocí, do tmy pochyb tvých jas nemůže dát, své čelo sklání před neznámou mocí, a ty se marně neustáváš ptát: Kam, hvězdný světe, spěješ na své pouti? A jaký je tvůj počátek a cíl? Proč plodíš nás – proč zas dáš zahynouti? Duch vede tě – či skupenina sil?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

126. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vstříc tajům věčna. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  2. NOČNÍ MILENEC. (Zikmund Winter)
  3. Svět. (Jaroslav Vrchlický)
  4. TAJEMSTVÍ (Božena Benešová)
  5. TY, KTERÝ VĚŘIL JSI... (Karel Babánek)
  6. Leonardo da Vinci. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Chtěl za dne hvězdy zříti, (Adolf Racek)
  8. OD DÁLNÝCH HVĚZD. (Zikmund Winter)
  9. V CO VĚŘIT? (Jaroslav Vrchlický)
  10. NE, NEZAPOMENU. (František Rybář)