Duma.

Josef Svatopluk Machar

Jen několik let – – kosti vykopají a pohodí je někde v kostnici, kdy mojích písní zvuky též se stají, jak v háji zpěv, kdy zmizí slavíci. Zda potom někdo vezme prázdnou lebku, jak Hamlet, ve svou chvějící se dlaň, a zahledí se mých dum na kolébku, jež přírodě svou zaplatila daň? Zda vyčte myšlének tam různých sledy, muk lásky pozná a všech strastí byt, zda poví mu ten čelisti kruh bledý, že i to čelo vavřín chtělo mít? Zda otáže se, kde ten duch, jenž plaše chtěl na křídlech k hvězdám povzlétnout? Eh! přeříká tam kousek Otčenáše a sinou lebku hodí v tmavý kout!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

39. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MATCE. (Adolf Brabec)
  2. XLIV. Já přišel po stech letech k hrobu, (Vítězslav Hálek)
  3. BÁSEŇ ZÁVĚREČNÁ. (Ludvík Lošťák)
  4. Z DENNÍKU BÁSNÍKOVA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. LOUČENÍ DOMA (Otokar Fischer)
  6. PAX VOBISCUM! (Alois Věkoslav Haber)
  7. V mém srdci růže odvétá (Jaroslav Martinec)
  8. PÍSEŇ. (Karel Červinka)
  9. ZA VÁCLAVEM VLČKEM. (Ferdinand Tomek)
  10. XXXVII. Stál v polích hřbitov osamělý – (Vítězslav Hálek)