XXIV. ZA DAR KNIH BYRONOVÝCH

Josef Svatopluk Machar

Je tomu nyní, paní, přes dva roky, co píseň naší lásky dozněla, dva dlouhé roky jste tam v dáli, svět jiný kolem vás se valí – a vy jste ještě vzpomněla? Co může býti u vás? Snad jen z nudy jste minulosti prošla zášeří? Té knihy jedna stránka bledá je plna skvrn... snad slzy... běda! Než... těm se ztěžka uvěří!... Snad v albu vašem moje podobizna, snad v knize někde čtyrlist jetele, snad verše mé, jež stůl váš tají, – ty máte-li – snad vzpomínají vám na dávného přítele... Však... vzpomněla jste... Díky za to, díky... Já probíral se těmi básněmi, a verše dva mi na paměti tanou; „jdu v srdci s živou nezhojenou ranou, však umřít přece nelze mi!“

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

80. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dlouhá píseň. (Adolf Heyduk)
  2. Láska v písních. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  3. 1 Starou píseň lásky (Josef Barák)
  4. II. Jen píseň, jež se k nebi volně vznáší, (Emanuel Čenkov)
  5. Pomněnce. (Alois Škampa)
  6. Nové písně. (Adolf Heyduk)
  7. Časová píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Sonet dušičkový. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. Přítel poeta. (Alois Škampa)
  10. Mrtev (Josef Barák)