Tuláci.

František Cajthaml-Liberté

Šel tulák zbloudi a potkal žebka(J6m) noc táhla k noclehu lehli pod oblaka(J6m) Chléb tvr pojedli napili vodičky(J6m) pán bůh jim rozsvítil na nebi svíčičky(J6m) A tulák po chvíli zeptal se žebka(J6m) Zdáš se být unaven si brachu z daleka(J6m) Z daleka příteli je to mil tice(J6m) kde pustne v údo rod vesnice(J6m) Nuže ty jako tulák dál hovořil(J6m) sešlý jsi hlado proč jsi dřív nespořil(J6m) Zde pohleď mozole jsou moje úspory(J6m) Však tulák pohodil hlavou jak na vzdory(J6m) A žebrák potajmu si utřel slzičku(J6m) pak sám se zpodal za krátkou chviličku(J6m) Lichvář mi pole vzal a ber kravičky(J6m) da mne vyhnala z mé chu světničky(J6m) Snad nejdeš ku nům prositi za práva(J6m) Ovšem však cesta snad ne nepra(J6m) Tulák jen k obloze pozdvihl své oko(J6m) Ba car je daleko a nbůh vysoko(J6m) ta hleval podob přeludy(J6m) místo nich našel jsem jen dy obludy(J6m) Blah ten kdo zlato a hrubou silnou pěst(J6m) za o dostane právo i moc a čest(J6m) Ty tiše přihrb se když biřic hu(J6m) a spánek přerušil žaloby tuka(J6m) Oba se vzájem jak bratři objali(J6m) ukobavku jim cvrčko zpívali(J6m) Když jitro zlato své v krajinu rozlilo(J6m) zakle hromo ze sna je vzbudilo(J6m) Nad nimi anděl stál a meč měl po boku(J6m) pušku na rameni nutil je do kroku(J6m) noci nespali v příkopu silnice(J6m) neb plány spřádali v zdech sta trestnice(J6m) A jednou z večera bez velkých ora(J6m) z trestnice do světa vyšli dva tuci(J6m) Byli víc shrbeni zrak jejich ce plál(J6m) víc hněvu hořkosti v duši si nesli v dál(J6m)

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

303. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Smrť sv. Štěpána. (Jan Evangelista Nečas)
  2. BALLADA 5. (Jiří Mahen)
  3. V noci. (František Cajthaml-Liberté)
  4. POSLEDNÍ ŽREC. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Ruce a ručky. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Černé pole. (František Cajthaml-Liberté)
  7. * * * Stín smutných večerů se do údolí vploužil – (Fred Grygar)
  8. HOVOR VĚŽÍ. (Antonín Klášterský)
  9. VEČERNÍ (František Cajthaml-Liberté)
  10. Rudé pece. (Alfons Breska)