Sonet o bacillech bolesti.

Josef Svatopluk Machar

Tou první bolestí jež kdysi padla v svět(J6m) je otráveno do dnes lidstvo celé(J5f) v těliskách drobných začla vzduchem chvět(J5m) a do země se vpila ještě vřelé(J5f) Člověk ji vdýchal hnízdila mu v těle(J5f) kde našla půdu vzrostla v moře běd(J5m) a prosytila hlínu země cele(J5f) a v plodech svých ji země vrací zpět(J5m) Ta miasmata dávných utrpení(J5f) my zdědili a vzdechem slzou rtem(J5m) je množíme pro příští pokolení(J5f) Bez konce bez cíle v zoufalém předurčení(J6f) v svém vzduchu zkaženém ta otrávená zem(J6m) jak hvězda proklatců se šine aetherem(J6m)

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

533. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Malbám Rubensovým. (Vojtěch Pakosta)
  2. Bořek. (Antal Stašek)
  3. REKOVÉ DĚJIN. (Josef Václav Sládek)
  4. SLOKY O MLÁDÍ. (Antonín Sova)
  5. Musa dolorosa. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Dech země s prací lidstva v mrak se sráží, ( H. Uden)
  7. CHCI ZEMŘÍT V BOUŘI. (Karel Mašek)
  8. Skřivan. (Augustin Eugen Mužík)
  9. 40. Myšlénka, cit a dychtění (Josef Kuchař)
  10. ZAPADAJÍCÍ SLUNCE. (Augustin Eugen Mužík)