Sonet psaný v mé bibliotéce.

Josef Svatopluk Machar

Sonet psaný v mé bibliotéce.
Ne kletby a ne pláč, jak v mladých dnech jsme zvykli číst u pánů romantiků: podivný smutek z moderních vlá kněh bez jedné slzy, jediného vzkřiku. Je to jak tichý, odměřený vzdech, jenž v posled vane ze rtů mučedníku, když po vzdorech a marných zápasech ždá s resignací příštích okamžiků. Já žehnám mu; jsou chvíle, kdy nás schvátí cit zoufalého prázdna... Naslouchati tu začne člověk s dechem zatajeným: a již ten smutek vanem odměřeným vlá k duši se všech stran... a člověk skorem jásá, že není sám – že trpíme zde sborem... 14

Kniha Jarní sonety (1893)
Autor Josef Svatopluk Machar

Další vydání

Sonet psaný v mé bibliotéce. v knize Čtyři knihy sonetů (in Macharovy spisy, svazek 5) (1938)