V OVČINCI.

Josef Svatopluk Machar

Hyppolytus biskup obce Pontu(J5f) vyprávět mohu ja Jidáš Kristův(J5f) křesťanstva neřest a hrob ole(J5f) je tenhle Callistus jenž k slá pekel(J5f) je římské obce biskupem a hlavou(J5f) mohu říci neboť život jeho(J5f) přede mnou leží jak kraj rozprostře(J5f) a stup nečis mi dobře známy(J5f) po kterých stoupal zlořeče lotr(J5f) Však naši to a ta kniha bude(J5f) kazem živým pro stale příští(J5f) a známkou stražnou pro obce všechny(J5f) a ovci praši o čer duši(J5f) jež v žoldu ďáblo se vkradla v stádo(J5f) a zvoncem zvoníc na prokle šíji(J5f) dav ři vedla k branám pekla(J5f) znal tu potměšilou hlavu ko(J5f) když holou lebku před nem svým skláněl(J5f) a v ša otroka si Římem chodil(J5f) Pán rou jej dařil i svou příz(J5f) a peze mu svěřil aby otrok(J5f) je ročením půjček jistých množil(J5f) však sluhy poctiho sotva til(J5f) peze v hrsti se přihodilo(J5f) že neštěs měl Ztratily se prý mu(J5f) a s nimi Callist byl by zmizel z Říma(J5f) v čas kdyby ruka na sklamaho(J5f) ho nezdržela Pán byl ovšem pohan(J5f) a nehodu tu chápat nedovedl(J5f) ba tvr srdce jeho ve mlýn hnalo(J5f) otroka uboho aby šlapal(J5f) ho kolo Vzdychal tehdy Callist(J5f) a slzy ro nad svým krutým stavem(J5f) dal znáti všem kdož zřeli du jeho(J5f) že osvícen je hle světlem Krista(J5f) I zželelo se obci nešťastka(J5f) a vykoupila novho bratra(J5f) z jha otrocho Ten den svobody své(J5f) oslavil v krč ctihod náš Callist(J5f) a rozjařen když z krčmy pocel se(J5f) do modlitebny zbloudil římských Ži(J5f) a vida je tam v tiché pobožnosti(J5f) chtěl způsobem svým šířit světlo ry(J5f) jímž sám tak hle osvícen byl před tím(J5f) Jim tedy vra Ježíšových nadal(J5f) psů obřezaných hyen lesklookých(J5f) smrdutých koz leccos byl by přidal(J5f) však uchopen byl vlečen z modlitebny(J5f) a dodán krutým lidem praetorovým(J5f) A praetor pohan tančiti dal metlám(J5f) po hřbe jeho načež tento klenot(J5f) křesťa římských odveden byl v poutech(J5f) a složen na loď vezen v Sardinii(J5f) kde pracovat měl ve stříbrných dolech(J5f) Však ďábel ne nikdy zaniknouti(J5f) semeni svému v kterém zabil si(J5f) ba potměšilost jeho vysa je(J5f) na místo božím sluncem osvíce(J5f) kde ono s květy určemi(J5f) pro slávu boží vzchá roste kvete(J5f) Marcia souložnice Commodova(J5f) jež začla z rozmaru se zamati(J5f) o ru naši příslušky je(J5f) o dolech uslyšela v Sardinii(J5f) o strastech trestanců i práci jejich(J5f) i klid mysli jíž svůj osud nesou(J5f) neb vesměs jenom křesťa to byli(J5f) jež soudy poslaly tam v časech krutých(J5f) i žádala si od biskupa seznam(J5f) jejž sařovi v chvíli lásky dala(J5f) a Commodus je pustil na svobodu(J5f) Callista jméno nevepsal tam biskup(J5f) Však Callistus sám napravil tu chybu(J5f) biskupa kmeta Posla Marciina(J5f) přemluvit doved že jej muž ten přibral(J5f) v sbor propušných že jej v město přived(J5f) a před úřady zatajil svůj přečin(J5f) Tu Callist v Ří krás vzrostlo(J5f) Znal zem naklonit si Zefyrina(J5f) jenž biskupem byl zvolen v této do(J5f) leb obmezenou při tom peněz chtivou(J5f) a tehdy asi peze jež otrok(J5f) obdržel kdysi k založe banky(J5f) se objevily jako zavony(J5f) pezi Satan za své (J5f) a biskup dal mu dozor nad hřbitovem(J5f) i správu almužen a dohled v církvi(J5f) I začlo zkvétat ono Callist(J5f) Na všechny strany nesl milou ni(J5f) měl pro kažho vlídnou řeč i úsměv(J5f) i ruky stisk a s každým účastenství(J5f) had v ráji nemoh mluvit sladší řečí(J5f) Když Zefyrinus zemřel vznesla obec(J5f) Callista na stolici světce Petra(J5f) odmrštilo stádo oblouze(J5f) neb nelahodil mu můj přís jazyk(J5f) a duch můj nebil se volným mravům(J5f) Tam trů ny v slá hanba naše(J5f) Teď Callist dozrálo k plodům(J5f) Sám Satan vládne nad ovčincem Krista(J5f) a sije zmatek v duše vyznavačů(J5f) Hyppolita z Pontu obviňuje(J5f) neřád muž ten z mrz haeresie(J5f) a sám pak hlá že bůh Syn a Otec(J5f) jsou jednou osobou Čí rozum chápe(J5f) Jak možno dva že jsou a že jsou jedno(J5f) Pekel stvůro proklet buď tvůj jazyk(J5f) Z ženatých mužů vo kněze obce(J5f) v chrám dovoluje přístup hříšným lidem(J5f) a cynicky se směje že prý Kristus(J5f) sám od si koukol od pšenice(J5f) A neza svazky žen a mužů(J5f) v nichž ži bez kněžského požeh(J5f) ba ženy jež své ti odložily(J5f) nechá přistupovat k stolu (J5f) a slaboduší jsou tím omeni(J5f) Naši knihu o zrůd stvůře(J5f) a vyčím ji Mrz Jidáš římský(J5f) buď poznamenán A Ty Jesu Kriste(J5f) jenž vyhnals kupce z chrámu Otce Svého(J5f) hleď na svůj chrám kde peleší se lotr(J5f) A vytrhni ten mrz ďáblův kvítek(J5f) z záhonu svého Prašivou tu ovci(J5f) z ovčince vyžeň dej ji v pospas vlkům(J5f) a zbav Svou říš tohoto pohorše(J5f)

Patří do shluku

římský, řím, papež, athena, caesar, cicero, císař, gregor, heinrich, papežův

32. báseň z celkových 402

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CÍSAŘ FRIEDRICH II. (Josef Svatopluk Machar)
  2. LIST. (Josef Svatopluk Machar)
  3. FRIEDRICH BARBAROSSA. (Josef Svatopluk Machar)
  4. 6. DUBNA ROKU 774. (Josef Svatopluk Machar)
  5. LIST BRATRA MARTINA G. SAVONAROLOVI. (Josef Svatopluk Machar)
  6. UMÍRAJÍCÍ BISKUP. (Josef Svatopluk Machar)
  7. CICERO. (Josef Svatopluk Machar)
  8. None (František Táborský)
  9. POGGIO. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Z DENÍKU Mlle DE T. (Josef Svatopluk Machar)