DODATEK K TESTAMENTU.

Josef Svatopluk Machar

Přátelé, co odkáži vám, povím přesným testamentem – tento kodicil vám jeví moje přání poslední: Až mě hlínou zasypete, čtěte hlasně na mém hrobě aspoň po dvou, po třech básních z těchto drahých lyriků: Wojkowicz, Theer, Otto Fischer, Zeyer také nemůž zklamat, pak pan farář z Prostějova, čacký Dante-Lutinov. Item Sova – ač on raděj Horace prý než mě čítal – dobrá, nasypme mu takto na leb uhlí řeřavé! V posled ty, kdož „obrodili sestárlou nám poesii,“ u nichž za živa jsem nikdy za verš prvý nedošel – Čas je plný nejistoty, zvláště když je člověk v hrobě... Může ožít tam a dýchat, všemi smysly vládnouti – Co pak počít ve tmě truhly? Kterak životu se zbýti, jenž se vrátí nečekaně, sotva že byl odešel? Někdo chce, by pro jistotu propíchlo se srdce jemu – plán můj bude bezpečnější: čtěte mi ty lyriky!

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

233. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jar. Vrchlickému v r. 1893. (K čtyřicátým narozeninám) (Josef Svatopluk Machar)
  2. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  3. I. BALLADA ÚVODNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. MOJE VERŠE. (Jan Červenka)
  5. CTITELKY. (Antonín Klášterský)
  6. U holiče. (Jan Evangelista Nečas)
  7. O nás, na něž tvrdý osud (Beneš Doubravský)
  8. None (Jan Neruda)
  9. II. SCÉNA REDAKČNÍ. (Viktor Dyk)
  10. ROZMLUVA. (Josef Svatopluk Machar)