Sonet sarkastický.

Josef Svatopluk Machar

Plod hořký naší doby v plné míře jsme my tak záhy, záhy sklidili... Nás vychovali jako za pastýře kams do antické luzné idylly, svět zdál se nám být jakés dobré zvíře, jež s touhou jenom čeká na chvíli, by mohlo nám dát mléko na talíře a vlnu, v níž bychom se zhalili... A teď? Jen trpký úsměv máme teď – ne pro sebe, my žijem’ netečně jak otřískaná, bezovocná sněť – však pro tu mláď, jež nemá drápy, zuby, jež kvete, sní, svou illusí se chlubí tak důvěřivě – a tak zbytečně...

Patří do shluku

ovečka, ovce, pastýř, pastva, stádce, stádo, květena, pást, jehně, salaš

95. báseň z celkových 207

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZPĚV VÁNOČNÍ (Beneš Grünwald)
  2. GENERACE. (Antonín Sova)
  3. HELEKAČKA. (Josef Kalus)
  4. ELIŠCE KRÁLOVNĚ. (Karel Dostál-Lutinov)
  5. KRAJ (Jan Opolský)
  6. BRATRSTVÍ (Karel Dostál-Lutinov)
  7. IV. PRO ŽIVOT. (Antonín Macek)
  8. PODĚKOVÁNÍ (Jiří Mahen)
  9. JEŠTĚ NEZNÁMÉ S RŮŽEMI. (František Kvapil)
  10. CESTA. (Jan Opolský)