ELIŠCE KRÁLOVNĚ.

Karel Dostál-Lutinov

Churavá lilije, bloudící světem za ztraceným rájem, rozsívající rosu a vůni, ovečko bílá – oběti čistá za naše viny! Neklňme nikdo vražedné ruce, volejme, v prsa se bijíce prudce: Naše vina! Naše vina! My nejvíce vinni! My sytí, již jsme lačných nenakrmili! My v nachu, již jsme nahých se nechali třásti! My zbabělí, již jsme pod kbelce skrývali pochodeň víry! My soudci, již jsme sami šlapali právo! My pyšní, kdo jsme týrali Pravdu! My kněží, již jsme málo kázali lásky! My vysocí, kdož jsme dávali nízkosti příklad! My králové, již jsme nebyli otci velkých i malých! My otroci, již jsme lízali tyranů důtky! My otci jsme vrahů!

Patří do shluku

ovečka, ovce, pastýř, pastva, stádce, stádo, květena, pást, jehně, salaš

47. báseň z celkových 207

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CHOR. (Adolf Červinka)
  2. GENERACE. (Antonín Sova)
  3. Na skalním tesu. (Josef Kalus)
  4. Sonet sarkastický. (Josef Svatopluk Machar)
  5. IV. PRO ŽIVOT. (Antonín Macek)
  6. ZPĚV VÁNOČNÍ (Beneš Grünwald)
  7. XVIII. Mě zadrž! (Xaver Dvořák)
  8. LHOSTEJNÝ MILÝ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. A. DÜRER MALUJÍCI HLAVU SPASITELOVU. (Josef Svatopluk Machar)
  10. K SRDCI. (Karel Sabina)