KŘE, STROMY ŽENOU DO ZELENĚ –

Josef Svatopluk Machar

Kře, stromy ženou do zeleně, a ptáci pějí v zahradách, po čistém nebi navlněně jdou mráčky v bílých hromadách – leč nevěř ještě v příchod jara, ty drahá duše duše mé: mně ondy řekla babka stará, jak lehce se v tom zklameme. (Prý oči její pozorují to vše už sedmdesát let): Ať pějí ptáci, zeleň bují, a mráčky dávají se v let – prý dokud nestěhují v lesy se s vránou havran v letní byt – to Jaro u nás nesedne si, a nemá se mu uvěřit. – A v skutku: krákot v době ranní, pak v zahradě a vinici den celý vidět houfy vranní domácně hospodařící. A milé Jaro s něhou v oku jak plaché dítě vede si: je stále jaksi na odskoku a sednout za nic nechce si.

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

145. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽEŽULKA (Božena Němcová)
  2. První zeleň. (Alois Škampa)
  3. ZMIZELÝ RÁJ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Žežulka. (Adolf Heyduk)
  5. VLAŠTOVČÍ HNÍZDO. (František Kvapil)
  6. KDYŽ SLUNCE ZIMNÍ... (Bohuslav Květ)
  7. SLOKY. (Karel Babánek)
  8. Kukačka volá doubravou. (Josef Václav Sládek)
  9. Smutná láska. (Bohdan Kaminský)
  10. Cesta k štěstí. (Jaroslav Vrchlický)