JSOU OČI ŽENSKÉ...

Josef Svatopluk Machar

Jsou oči ženské, v nichž se tají akt pátý jakýchs příštích dram, vod černomořských smutek mají, dna nedohledneš nikdy tam. A duše, zírající jimi, snů plytkých nezná o štěstí, je velká vzmachy vášnivými a hrdá v němé bolesti. Cest šírých nezná – v osamění jde rozoranou pěšinou. Hřích její hříchem jejím není, leč ortele jí neminou. Jde bez odporu, beze slova, bez kárných hlasů svědomí k své dramě bytost osudová, kde duše se jí přelomí. Však někdy – Osud nedovede ji v pátý akt ten ničící a vrátí ji k té cestě šedé, k té žití všední silnici – pak dá jí v oči moudrou živost i solidní a jasné dno, i vezdejších dnů starostlivost a vezme vše, co záhadno.

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

356. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ANDROMACHA. (Josef Svatopluk Machar)
  2. OČI. (Karel Mašek)
  3. Zbabělci. (Viktor Dyk)
  4. KDYSI VEČER (Karel Toman)
  5. A ty... (Albína Dvořáková-Mráčková)
  6. DIVADLO (Jan Opolský)
  7. Sonet nudícího se člověka. (Josef Svatopluk Machar)
  8. NOC V DUŠI. (Jan Opolský)
  9. IX. ÚNOR (Josef Svatopluk Machar)
  10. NESTAČÍ ROLE... (Viktor Dyk)