DAVID MALUJÍCÍ „KORUNOVACI“.

Josef Svatopluk Machar

Jak obtili kritič ti hlupci(J5f) Jak zem zapřeli své vlast soudy(J5f) Nu ovšem On mou komposici schválil(J5f) On pochopil že to je vrchol moci(J5f) když zobrazím jej kterak korunuje(J5f) klečí sařovnu co se papež(J5f) ten rozdavatel takých korun kdysi(J5f) ztrnule na vše nejsa ce(J5f) než ornamentem Zachytit Jej v chvilce(J5f) velho tězho kterak (J5f) čloku na tom svě nejdražšímu(J5f) sařský nek pochopil to schválil(J5f) a proto arci chápou ny všickni(J5f) a schvalu eh tyhle soudy světa(J5f) Do práce tedy ume obraz(J5f) jenž hoden aktu toho hoden Jeho(J5f) především Jeho pak i jmena ho(J5f) Ty barvy barvy Škube to v prstech(J5f) když představím si jak v tom šerém do(J5f) sta světel blýská tvr v drahokamech(J5f) a v zla A ty uniformy(J5f) a dámské vy z nichž se lost masa(J5f) hebounce leskne jako tep mramor(J5f) můj mistře Veronese jak bys sal(J5f) nad tem tím Však přičiním se(J5f) by ožil ten tvůj štětec v ruce mo(J5f) Oj Davide ty synu Revoluce(J5f) dnes Apellem jsi sařského dvora(J5f) toť sluš kariera skoro bajka(J5f) Či je snad pravdou žes byl Jakobinem(J5f) že v Konventu jsi seděl s Robespierrem(J5f) a hlasoval jsi pro smrt Capetovu(J5f) Že ve boru pro veřej blaho(J5f) jsi pil naval na červeno(J5f) markyze popy sloupy tyranie(J5f) To čas byl sad jenže tuze spěchal(J5f) a drobnohledem nedalo se trat(J5f) po skvrnách podezřelých pro jistotu(J5f) jsme narali na červeno všechny(J5f) A čas se občan papež taky(J5f) vi že dnes jinak je než bylo(J5f) Že doby Karla Velho a jiných(J5f) jimž on ty vínky pyš na leb zel(J5f) minuly To byla pova(J5f) a nebyl by to ta špat obraz(J5f) ten moment chytit kdy On Napoleon(J5f) syn korsicho kdysi advota(J5f) jediným vzmachem ruky skončil co(J5f) co na vlas tisíc ro světu vládlo(J5f) Ta chvilka byla revolučním hodem(J5f) však nebožtík ten republikán ve mně(J5f) si ta přivstal aby pohodoval(J5f) jak občan papež chvěl se rozčilením(J5f) jak nad čelis dol vládu ztratil(J5f) jas viděl jak se třepala mu(J5f) a se zdvihal v tom vztah sař ruku(J5f) vzal korunu to nádher byl pohyb(J5f) a sám si dal ji na antickou hlavu(J5f) A papež zarděl se jen jak by dostal(J5f) bičíkem nu jenže dob herec(J5f) jak všichni kněží hned se opanoval(J5f) a že vstával vstal a roztah ruce(J5f) a starořímským Vivat in aeternum(J5f) saře zdravil Kažmu se bil(J5f) čin mocřův i maršaly jím smířil(J5f) vždyť jsou to ta ti Revoluce(J5f) a stáli zprvu s posměškem kol re(J5f) ten Masna Ney Augereau Lannes a Suchet(J5f) leč od chvíle úsměšek jim zmizel(J5f) a na Něj zřeli odda a s úctou(J5f) Jak říkám tohle byl by ta mět(J5f) jin hloubky jenže čiší z něho(J5f) tuze naše sta Revoluce(J5f) a my mume uzati světu(J5f) že jsme hod pořádek že u nás(J5f) a sil ruka Proto schválil skizu(J5f) kde korunuje sám svou Josefinu(J5f) a občan papež přihlíží mu zbož(J5f) kdo koneč se trochu u vat(J5f) a při tom myslit též pocho všecko(J5f) Tak do práce můj pane Kdyby byl ti(J5f) před roky deti kdo prorokoval(J5f) že štětcem budeš zhotovovat moment(J5f) kdy vládce Francie se korunuje(J5f) oh Davide snad hlavek bys dal mu(J5f) či na červeno bys jej byl dal natřít(J5f) a dnes Eh kdyby člověk o všem myslil(J5f) a porovval v pohádky by řil(J5f) jak v dobách dětství ale čas tak le(J5f) a tolik nese zra a di(J5f) že zvšedly nám a jsou samozřejmy(J5f) A že ten občan papež při sce(J5f) dikem stal z gratulan jedním(J5f) přec jen ší Inu v morku kos(J5f) nám stále sta Revoluce(J5f)

Patří do shluku

francie, veličenstvo, napoleon, tuilerie, císař, revoluce, bourbon, paříž, rus, robespierre

37. báseň z celkových 535

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXXIX. MIMOCHODEM (Josef Svatopluk Machar)
  2. V ZÁVĚTŘÍ DĚJIN (Josef Svatopluk Machar)
  3. BONAPART NEPOKOJNÝ. (Karel Dostál-Lutinov)
  4. DVA REBELOVÉ. II. (Josef Svatopluk Machar)
  5. None (Karel Havlíček Borovský)
  6. ZÁHADA. (Josef Svatopluk Machar)
  7. RUS. (Josef Svatopluk Machar)
  8. FRANTIŠEK I. (Antonín Klášterský)
  9. JEHO DOPOLEDNE Z R. 1805. (Josef Svatopluk Machar)
  10. Katastrofa. (Viktor Dyk)