U SOPKY

František Cajthaml-Liberté

Od rána mrtvo, dusno. Ni větřík nezavanul, strom i květ svadlý. Z oblak krvavý oheň planul, sloup dýmu stoupal hustý ze kráteru do výše – však sopka hrozná stála v svém probuzení tiše. A k večeru shluk mraků kraj celý pokryl stínem a smutek prolnul tvorstvo: „My zhynem, zhynem!“ A když noc černá, dlouhá se líně odplížila, bez změny vše; jen šedá obloha se snížila a pod zemí k poledni hrom temně zaburácel až hory se zachvěly a mnohý dům se skácel. Plakala matka s dcerou, bled otec byl se synem a oči všech pravily: „My zhynem, zhynem!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

950. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U STARÝCH KAMEN (Antonín Sova)
  2. XLIII. Před noční bouří v lese. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Po dni šerém pustý večer přišel, ( H. Uden)
  4. U ROZVALINY (Antonín Sova)
  5. Cestou k přívozu. (Jaroslav Vrchlický)
  6. V PRALESE. (Josef Václav Sládek)
  7. Před bouří. (Jan Evangelista Nečas)
  8. LETNÍ VEČER. (Ferdinand Tomek)
  9. MŽIVÝ DEN. (Karel Červinka)
  10. JITRO NA VENKOVĚ. (Eliška Krásnohorská)