ÚSTECKÝ PŘÍSTAV

František Cajthaml-Liberté

Červnový den. Šeď krajiny se táhne v šeď oblaků. A Labe hučí v shon a křik pod křižovatkou vlaků. Za Ústím přístav. Lodí sta v něm hltá uhlí hory, pak do Sas plují. Za nimi z šumavských lesů vory. Osmahlí muži v halenách se hemží dál v tom uhlí, i ženy, dívky kostnaté. Jich šat – pot v špíně ztuhlý. Na levém břehu silnice přes Krásné Březno běží, rachotí na ní povozy a vrstva prachu leží. A hlouček dětí na žhavých kamenech sobě hraje, v jich prsou útlých i v duši choroba vleklá zraje. – Hučelo Labe, hučelo a křižovaly vlaky, kraj celý byl jak velký stroj pod šedými oblaky.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

335. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Doma (Stanislav Kostka Neumann)
  2. HOSPODA V LESE (Antonín Sova)
  3. POSLEDNÍ PROCHÁZKA V HORÁCH. (Karel Červinka)
  4. KRAJINA ČESKOMORAVSKÉHO POHOŘÍ (Antonín Sova)
  5. U LOMU V LESE. (Alois Škampa)
  6. JARO. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Z villegiatur. (Antonín Sova)
  8. 9. listopadu 1620. (Karel Leger)
  9. Nekonečné deště v horách (Antonín Sova)
  10. LES. (Antonín Sova)