Sonet o bílém dravci.

Josef Svatopluk Machar

V houpací sesli létá sem a tam a líně zírá v plochu jedné stěny; ten tmavý zrak, jenž jindy blesk a plam, je šedou nudou dneska přimhouřený. Čtla román... zívla... starý, hloupý krám... směs liter... Duch už je vším přesycený... A přec je hladov – po čem, neví sám, jen pocit prázdna je to bezejmenný... A zívá... vstane... k zrcadlu se staví a protáhne se... výraz usmívavý jí zachví na rtech... Toho duši vem, – jak říká Ind – bůh na milost už jen, kdo s tygrem setká se tak v žití svém, když dravec znuděn je a přesycen!

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

91. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PORTRÉT. (Antonín Klášterský)
  2. SMUTNÝ HROB (František Odvalil)
  3. None (Alfons Breska)
  4. TROJE PAMĚTI VÍTA CHORÁZE. (Julius Zeyer)
  5. CIZINCE. (Otakar Theer)
  6. TEPRVE VČERA. (Vladimír Houdek)
  7. Benátky v noci. (Antonín Klášterský)
  8. VEČER V CIZINĚ. (Antonín Klášterský)
  9. Za mořem. (Václav Antonín Crha)
  10. Mezi překládáním básní Carducciho. (Jaroslav Vrchlický)