Když papežství nám bylo jednou dáno(J5f)
tož užijme ho Venus vládla Římem(J5f)
za Alexandra Julius byl Martem(J5f)
teď sladká Pallas na trůně tam sedí(J5f)
jak moudrý Bembo řek a pravdou bude(J5f)
neb básník vždy byl prorokem a věštcem(J5f)
Však Bibiena tamhle syn náš tuším(J5f)
že Venuše se dosud neodřekl(J5f)
a v koupelně své jejíž stěny zdobil(J5f)
náš Raffael mu svatyni jí zřídil(J5f)
a pilně holubičky obětuje(J5f)
jak slyšeli jsme Bibieno milý(J5f)
vy Palladu jen ústy vyznáváte(J5f)
a srdce pěnorozence se koří(J5f)
toť haeresie my však udělujem(J5f)
papežskou absoluci hříchům vašim(J5f)
neb léta zdobí stříbrem hlavu vaši(J5f)
a nezbytností nucen obrátíte(J5f)
se záhy ku Palladě šedooké(J5f)
Ostatně Bembo jak je s vaším srdcem(J5f)
Je na svém místě v levé straně hrudi(J5f)
či ještě ve Ferraře kdesi bloudí(J5f)
pod okny zlatovlasé Lukrezie(J5f)
Přátelé pijte Zdržel nás dnes velmi(J5f)
náš kaplan kázáním ač nařízeno(J5f)
že čtvrt hodiny pouze smí nám kázat(J5f)
Však prominout mu chceme smělost tuto(J5f)
neb slohem ladným hodným Cicerona(J5f)
porovnal Olymp s nebem Hades s peklem(J5f)
a duhu míru sklenul pod níž žije(J5f)
podstata bohů starých s božstvem naším(J5f)
Zvlášť pěkně řekl kterak luzná Venus(J5f)
se proměnila v nazaretskou dívku(J5f)
a světu boha davši opět trůní(J5f)
co paní cherubínů v říši nebes(J5f)
Z Horace citát umístil též vhodně(J5f)
o užití dne dokud nohy naše(J5f)
jsou křepky dokud lze nám ještě lehce(J5f)
zaplašit mrzuté s čel vrásky stáří(J5f)
A jaký skvostný nápad měl ten kaplan(J5f)
že při té svatbě v Káni Galilejské(J5f)
dal Kristu říci Dejte na stůl víno(J5f)
jež lisováno je za konsulatu(J5f)
Torquata mého oh můj sladký Horac(J5f)
Ten kaplan ostatně je bystrá hlava(J5f)
a připomeňte Bembo jméno jeho(J5f)
jak prebenda se uprázdní kde slušná(J5f)
hlav takých jasných potřebí je církvi(J5f)
Vy Sadoleto poeto náš vtipný(J5f)
jenž Martiala jistě zastíníte(J5f)
vy zmínil jste se o Lutheru včera(J5f)
a valnou část dne musili my myslit(J5f)
na toho mnicha Ano Horac praví(J5f)
Hrozivá mračna zahalují nebe(J5f)
a v dešti sněhu Zeus sestupuje(J5f)
A lesy sténají a moře úpí(J5f)
nad thráckým severem Hle tolik pravdy(J5f)
náš starý básník prorokoval tady(J5f)
o časech našich Drsní Němci vstali(J5f)
a nečistýma rukama se sápou(J5f)
na stolici tu naši apoštolskou(J5f)
jejížto nohy do čtyř úhlů světa(J5f)
jsou postaveny Tou jež na severu(J5f)
v Německu stojí tou nám otřásají(J5f)
Chlapisko ono Luther selský hrubec(J5f)
ve mnišské kutně pomatenec jakýs(J5f)
nám laje hrozí A kde jeden začne(J5f)
hned houf se sběhne což je zvykem luzy(J5f)
a přizvukují Káží píší tisknou(J5f)
ostudné pamflety a pasquilety(J5f)
my přeložit si některé z nich dali(J5f)
a užasli v nich není formy slohu(J5f)
ni myšlenek vše výron nízkých duší(J5f)
a myslí blátivých Je škoda věčná(J5f)
že umění jež ulehčuje šířit(J5f)
poklady starých básnířů a vědců(J5f)
tu útěchu všech povznesených duší(J5f)
zároveň takto musí zobecňovat(J5f)
i špínu nevkusnou i nízkost sprostou(J5f)
Sám Sadoleto necení výš Luthra(J5f)
a to už značí přece víc než dosti(J5f)
vždyť Sadoleto můj my známe všecko(J5f)
my známe vaše sympathie k Němcům(J5f)
jak jmenují se jenom Stur a Svarzerd(J5f)
ah marná snaha italský náš jazyk(J5f)
těch barbarských jmen říci nedovede(J5f)
nic Sadoleto my jsme snášenlivi(J5f)
nám stačí už že s námi odsoudíte(J5f)
chlapisko Luthra Svarzerdům i Sturům(J5f)
své sympatie dávejte jen dále(J5f)
Hle vytýkají řečí nevybranou(J5f)
odpustků prodávání mnichům našim(J5f)
Kam jdou ty sumy Máme my v svých truhlách(J5f)
v Andělském hradě aspoň tisíc skudů(J5f)
A měli jsme kdy Pasquino nám vyčet(J5f)
že trojí papežství my spotřebujem(J5f)
tož své a svého předchůdce a toho(J5f)
jenž po nás přijde V tom je mnoho pravdy(J5f)
však k naší cti jen Stavíme chrám Petrův(J5f)
a vyzdobujem vším co bozi dali(J5f)
za úděl duchům zvláště vyvoleným(J5f)
kostely svatých hroby mučenníků(J5f)
i palác náš kde sídlí hlavy církve(J5f)
Když Bůh náš jménem Zeva vládl světu(J5f)
tu Římané i Řeci starali se(J5f)
by skvostný dům měl on i bozi druzí(J5f)
a nikdo nereptal a nevzepřel se(J5f)
má teď být jinak Ubohý ten člověk(J5f)
jenž na Golgathě v hrozných mukách skonal(J5f)
po smrti časné Bohem jsa má žíti(J5f)
jak brusič nožů kdesi v temné kobě(J5f)
A vinou je že sami též žít chceme(J5f)
v příslušné míře jak ji vyžaduje(J5f)
náš stav a hodnost naše Nad císaři(J5f)
a všemi králi postaven je papež(J5f)
jak stříbro nad olovem Kdyby Luther(J5f)
byl papežem však nejednal by jinak(J5f)
Což nevěříme Jaké výtky tedy(J5f)
Vždyť hory přenesla by naše víra(J5f)
a lásku máme k lidstvu bezeměrnou(J5f)
že jen ta víra naše jest jí rovna(J5f)
Což nesvědčí o dobrém srdci našem(J5f)
že za vezdejší peníz dovoluje(J5f)
získati duším blaho nebes jednou(J5f)
Neb klíče mít a nechtít otevříti(J5f)
toť znakem tvrdosti by srdce bylo(J5f)
A trestající meč pak dán nám k tomu(J5f)
by vlky zbíjel kteří v rouše ovčím(J5f)
se stádem smíšeni se připližují(J5f)
k ovčínům našim Tak jsme nešetřili(J5f)
ni kardinalů sám jste četl Bembo(J5f)
rozsudek na smrt bratru Petruccimu(J5f)
jenž zákeřně nám po životě sáhl(J5f)
a víte také že jsme v chvíli oné(J5f)
když Roland černoch hrdlo jeho rdousil(J5f)
v Andělském hradě na modlitbách dleli(J5f)
a duši jeho absoluci dali(J5f)
in articulo mortis neví Luther(J5f)
že meč náš byl a jest vždy nabroušený(J5f)
Sto roků tomu kdy se český blouznil(J5f)
magister Jan Hus vzepřel svaté církvi(J5f)
a upálen byl Upálen byl také(J5f)
mnich dominikan v mojí Florencii(J5f)
jenž nad papežem za soudce se činil(J5f)
Lva doupětem jest katolická církev(J5f)
jež Faedrus líčí mnoho stop jde k němu(J5f)
odvážných zvířat ale žádná z něho(J5f)
Počkáme zatím zdali císař pozná(J5f)
kam jdou ty spády má též meč svůj v ruce(J5f)
a také ví že povinnosti jisté(J5f)
jsou připoutány na tu hodnost jeho(J5f)
Dost takých řečí To jsou plaché mráčky(J5f)
jež modrem poledního nebe v dálku plynou(J6f)
ať sever mračí se zde slunce máme(J5f)
a na severu bude také jasno(J5f)
Ti špatní veršovníci obdrželi(J5f)
své bití včera Troufalost to drzá(J5f)
předstoupit před nás s kulhavými rytmy(J5f)
Však jeden myšlenku měl dobrou Onen(J5f)
jenž prosil nebesa by ponechala(J5f)
nás ještě tady jež jsme blahem světu(J5f)
neb v nebi beztoho že místa není(J5f)
ten tedy také dostal svoje bití(J5f)
za disticha svá Právem mohl vědět(J5f)
že nedáme své ucho urážeti(J5f)
takovým hexametrem bez caesury(J5f)
Však bolestné mu chceme dáti nyní(J5f)
vy Bembo dukátů mu dejte dvacet(J5f)
a nejsou li tož z prvých které přijdou(J5f)
mu dvacet a což padesát mu dejte(J5f)
Je šťastna vláda naše nedáme si(J5f)
ji kalit stínem Na bozích je pouze(J5f)
by přidali nám hojně roků žití(J5f)
ta léta aspoň která odepřeli(J5f)
plát světlu Raffaela Když jsme včera(J5f)
po honu jeli dolů s Quirinalu(J5f)
stál messer Buonarrot v zahrádce své(J5f)
a klaně se nám posupně nás měřil(J5f)
škaredem očí Vzpomněli jsme při tom(J5f)
na Raffaela slzy se nám draly(J5f)
do teskných zraků Buonarrot tady(J5f)
zatrpklý hrubý nehorázný medvěd(J5f)
a Raffael syn Gracií jít musil(J5f)
se sladkým uměním svým v říši stínů(J5f)
Nám pozřít nelze bez žalného stesku(J5f)
na Sixtiny strop na Soud za oltářem(J5f)
jenž messer Buonarrot Juliovi(J5f)
vyrobil kdysi jaké sladké písně(J5f)
by Raffael byl barvami tu zapěl(J5f)
Fra Marianno ty jenž pevně věříš(J5f)
že modlitba tvá na andělských křídlech(J5f)
je donášena k Nejvyššího trůnu(J5f)
modli se za nás bychom žili dlouho(J5f)
Slib Jemu že chcem obnoviti pevně(J5f)
jednotu církve že chcem dostavěti(J5f)
svatému Petru jeho basiliku(J5f)
že zahnat chceme nazpět do Asie(J5f)
velkého Turka a tam vyrvat jemu(J5f)
Nazaret Golgathu a Jerusalem(J5f)
Ať Nejvyšší všech bohů dopřeje nám(J5f)
dlouhého věku a jak slunce světlem(J5f)
my chcem vás všechny zasypati štěstím(J5f)
přátelé naši Bibieno Bembo(J5f)
a Sadoleto kteří podpíráte(J5f)
nás věhlasem svým v těžké správě církve(J5f)
i vás poeti kteří v klidu chvílích(J5f)
náš sluch i ducha osvěžíte verši(J5f)
jež Musy latinské vám našeptaly(J5f)
Vás všechny všechny zahrnout chcem štěstím(J5f)
a tak vám všechno má být vyplněno(J5f)
že nebudete touhy mít ni přání(J5f)
Jen žít jen žít chcem Kde však dneska mešká(J5f)
sbor hudců našich Dobré jídlo bez nich(J5f)
nechutná nijak nejlepší pak víno(J5f)
se stává lepším provázeno hudbou(J5f)
A hudba dále veselí je zdrojem(J5f)
a veselost je medikem jenž umí(J5f)
jediný z lékařů všech zdloužit život(J5f)
Tož hudce sem a zavolejte šašky(J5f)
ať vysypou své vtipy na nás všechny(J5f)
Jest život lidský nejkrásnější v chvíli(J5f)
když hledíme v něj zrakem plným slzí(J5f)
těch ovšem které vžene proudem v oči(J5f)
bránice hlučným smíchem roztřesená(J5f)