Je mírný vlídný zářijový den(J5m)
ta letní symfonie barevná(J5m)
leč prokvetlá už tony podzimku(J5m)
Jsem na hřbitově Tak už řadu let(J5m)
v dni takovém se zachce člověku(J5m)
si zajít aspoň jednou v mrtvých říš(J5m)
a dívat se a nechat poletat(J5m)
jak motýle a jako včelky ty(J5m)
po hrobních květech volně myšlení(J5m)
Pomníky z kovu nebo z kamene(J5m)
svým zlatým písmem tiše vypráví(J5m)
kdo leží tu a jakou hodnost měl(J5m)
a které cifry ohraničují(J5m)
životní výsek jeho v proudu časů(J5f)
Smrt demokrat ten v světě jediný(J5m)
zde srovná všecky pyšným pomníkem(J5m)
jen pouze pozůstalí chlubí se(J5m)
ten mrtvý pod ním neví ničeho(J5m)
A člověk leží vedle člověka(J5m)
tu hodnostář tu prostý obchodník(J5m)
tu šlechtic tam zas řádů nositel(J5m)
zde dítě tam zas dívka raných let(J5m)
pod květinami nebo kameny(J5m)
všem dává Osud vyznít lidský los(J5m)
a Nic jest akord jeho poslední(J5m)
Ať živí povzneseně hlásají(J5m)
že duše lidská nesmrtelná je(J5m)
že lepší život přijde po smrti(J5m)
že blažen ten kdo takto v klidu spí(J5m)
to pro jiné nechť platí Hlasatel(J5m)
však silou vší se upnul k životu(J5m)
a proti nemocem všem bojuje(J5m)
jež v onen svět by odvést mohly ho(J5m)
oh filutové jsou ti mudrci(J5m)
Co lepšího to jiným popřejí(J5m)
leč sami jistějšího drží se(J5m)
A člověk jde a čte ty nápisy(J5m)
a motýli a včely poletají(J5f)
po hrobech jak to jeho myšlení(J5m)
Hle známý tady Básník Červenka(J5m)
Jan Červenka druh mojich mladých let(J5m)
Byl starší mne už zvučné jmeno měl(J5m)
my hidalgo mu takto říkali(J5m)
znal španělsky prý Dím to s výhradou(J5m)
neb přátelé mu vždycky tvrdili(J5m)
že španělštinu stejně ovládá(J5m)
jak jazyk čínský Ale překládal(J5m)
i verš i prosu z toho jazyka(J5m)
ten dobrý hoch A jako oheň byl(J5m)
a nadšenec jak škola Vrchlického(J5f)
jich měla řadu Stich a kliden je(J5m)
a jmeno jeho zapomenuto(J5m)
a činost jeho jako vymazána(J5f)
je z písemnictví Ach ten osud stih(J5m)
i řadu druhých z kruhu slibného(J5m)
jenž Vrchlického mistrem svojím zval(J5m)
kde je to jaro kde ty květy jeho(J5f)
Zde Zikmund Winter a s ním jeho choť(J5m)
Byl přítelem mi v časech dobrých zlých(J5m)
já rád jej měl ctil jeho umění(J5m)
a ctím je dosud Dám se zavést jím(J5m)
k těm našim předkům tlícím už sta let(J5m)
v šenk do dílen i v domov měšťana(J5m)
k studentům rozpustilým v radní síň(J5m)
na panskou tvrz a slouchám dychtivě(J5m)
jak umějí klít zlořečit se bavit(J5f)
jak milují jak tropí žerty své(J5m)
jak předou intriky jak hodují(J5m)
ach Wintře drahý čítám roky ty(J5m)
jež dopřány Vám vidím že jsem přešel(J5f)
údělem let svých dávno cifru Vaši(J5f)
jak rád bych byl pár let těch ustřihl(J5m)
od nejistého svého života(J5m)
a Vám je přidal Mistře upřímně(J5m)
V Rais Ten Homer našich hor(J4m)
a prostých vsí a jejich hrdinů(J5m)
v jejich společnosti je tak milo(J5f)
vzduch poctivý tu vane čtenáři(J5m)
z těch stránek na tě Musím vzpomínat(J5m)
našeho posledního setkání(J5m)
šel volným krokem jeho modrý zrak(J5m)
se díval po hlučícím ruchu města(J5f)
a tichou řečí chodil v horách svých(J5m)
a doporoučel mi je navštívit(J5m)
já navštívil je ale dojmů svých(J5m)
s ním sdělit nemoh zatím odešel(J5m)
poslední cestou k místu tomuto(J5m)
buď lehka mu ta hlína velkoměsta(J5f)
A poslední cíl mojí návštěvy(J5m)
je pomníček v němž skryta urna Tvá(J5m)
Olinko Weissbergrová Jak ten čas(J5m)
hromadí roky od odchodu Tvého(J5f)
až k dnešní chvíli Stonala jsi dlouho(J5f)
my chodili k Vám o sobotních dnech(J5m)
na tarokové hlučné partie(J5m)
Tys vedle v pokojíku ležela(J5m)
a dveře zavřít nedovolila(J5m)
a slyšet chtěla průběhy těch her(J5m)
vtip škádlení a posměch Jak jsme Tě(J5m)
těšili vyhlídkami na zdraví(J5m)
na činou účast zase při těch hrách(J5m)
ač viděli jsme planost útěch svých(J5m)
Olinko Weissbergrová několik(J5m)
z těch hráčů těšitelů odešlo(J5m)
do nenávratna a my ostatní(J5m)
dál orgie své vedem sobotní(J5m)
a při tom tiše přehlížíme se(J5m)
kdo na řadě as Časem ťukneme(J5m)
si sklenkou vína na Tvou památku(J5m)
Ty často přijdeš v naše hovory(J5m)
a žiješ s námi Čas je ukončit(J5m)
i návštěvu i zahnat vzpomínání(J5f)
neb marno je se takto rozlítostnit(J5f)
a život volá Pokoj Vám vy mrtví(J5f)
Já přijdu zas snad s příštím jarem jednou(J5f)
či v podzimku a třeba přivezou mě(J5f)
tož kdy a jak dnes nevím ale jistě(J5f)
vám mohu říci Drazí na shledanou(J5f)