Klekání.

František Cajthaml-Liberté

Po letech ztracených v cizině spatřil jsem svou rodnou chatu; pučící země se chystala zahalit do černých šatů. A prací klopotnou znavena usíná vesnička tiše, z kapličky stříbrný zvonku hlas svolává v nadzemské říše. O božské odplatě vypráví za trudy tohoto světa – ve mně však probouzí vzpomínku na dětství smutného léta. Již tehdy, když zvon zval k modlitbě a kde kdo křižoval čelo, já hloubal, samotář, že mnohé není jak býti by mělo. A dnes pln skepse v nadzemský ráj, jda z tvrdé života školy, při hlase starého přítele v očích se tmí, srdce bolí.

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

326. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V SAMOTĚ NOCI. (Karel Babánek)
  2. Kaple. (Vilém Ambrož)
  3. U velikém lesa dómu (Adolf Heyduk)
  4. MISERERE. (Hugo Kepka)
  5. EUCHARISTIA. (Karel Dostál-Lutinov)
  6. Advent. (Václav Pok Poděbradský)
  7. „U svatého Prokopa.“ (Ferdinand Tomek)
  8. None (Rudolf Medek)
  9. CHORÁL. (František Kyselý)
  10. Idylla. (Emanuel z Čenkova)