XII. VERŠE

Josef Svatopluk Machar

Vy čtete verše ještě? Incroyable! Já už jen píši je v tom přesvědčení, že mařím čas i papír. Byly doby, kdy myslíval jsem, že je slovo činem, dnes vidím, že je slovo pouze slovem a činy mluvit chtěl bych. Ale píšu a trýzeň nečinnosti svírá duši a klidu nemám – člověk přebytečný a zbytečný se potácím v svém čase. Ach, kdyby aspoň možno bylo dneska, že odepsal bych verši něco s duše – leč není toho. Dál ji tíží všecko: i víra nedočkavá, naděj těžká a dál ji síly nevydané lámou – je těžko žít a umříti se nechce, a tak v té době činů, dějů plné ty verše píši, jak bych skládat mohl z neživých květů neživých pár kytic, jež zdobit mají klobouk všední krásky, či ve skleněné váze před zrcadlem být mají tichým shromaždištěm prachu.

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

747. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sonet pro přítele. (Josef Svatopluk Machar)
  2. LIST. (Josef Svatopluk Machar)
  3. LIST DO ALBUM. (Jaroslav Vrchlický)
  4. ZE STARÉ KORRESPONDENCE (Eduard Albert)
  5. SLOKY POLEMICKÉ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. „Na shledanou!“ ( Danko)
  7. Na vysvětlenou (Jiří Mahen)
  8. Pokrok. (Ladislav Quis)
  9. I. BALLADA ÚVODNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XLVI. Vždy slýchám: lidé básně skládají (Vítězslav Hálek)