XCII. BÁSNÍKU J. PELÍŠKOVI ODPOVÍDÁM:

Josef Svatopluk Machar

Hrst veršů jste mi poslal do stavení, jsou pěkné, slušné, neurážející, ba, jistý význam přiznati mi spěší. Po vlastech našich tohle zvykem není a proto nutno výslovně to říci. A víte: zdvořilost i kočku těší. Vy Cyrana jste vzpomněl, bubeníka a mníte, za těmito vzory tady že brát bych měl se. Myslím, drahý pane, že pěkně sluší vám ta romantika, leč byl vždya tak všecky rady a pobídky jsou, jak vždy byly, plané. A jinak v otázek těch celé spleti snad dalo by se břitce debatovat i vysvětlení moh bych dát vám k všemu, leč: víru mátenač ji ubíjeti? A zdráv jste, tušímnač vás otravovat? Vše brát, nic nedatk čemu, pane, k čemu? řek svoje. V četných variacích. Vy čtětepotom počkáme si oba jsouť osudové jako snové křehcí, vy se světly, počkám s ledem v zracích, přijde věštěná mnou soudu doba. Leč ne dočkati se nechci.

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

128. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ó, ROSTEM’... (Antonín Klášterský)
  2. RADA PŘÍTELI. (Antonín Klášterský)
  3. SVÉMU ŠMOKOVI* (Josef Svatopluk Machar)
  4. O PŘÍSPĚVEK. (Josef Svatopluk Machar)
  5. Vy jste psala! (Jan Červenka)
  6. Jak se kdo vyzradí. (František Vladislav Hek)
  7. SUGGESCE. (Antonín Klášterský)
  8. Ze Sychrova. (Jan Červenka)
  9. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  10. I. BALLADA ÚVODNÍ. (Jaroslav Vrchlický)