Děl hřmění třeskot zbraní valných(J4f)
a bitevních šum praporů(J4m)
jenž ozývá se z mraků kalných(J4f)
na evropejském obzoru(J4m)
tu divou bídu jež jde světem(J4f)
a výš a výš svou týčí skráň(J4m)
jež dává slzy ženám dětem(J4f)
a mužům tiskne nože v dlaň(J4m)
tu zoru krve v které shasne(J4f)
nemocné naše století(J4m)
již na všech stranách v záři jasné(J4f)
lze prostým okem viděti(J4m)
tu hrůzu stesky které budí(J4f)
těhotný hrozný příští čas(J4m)
tu otázku jež lidskou hrudí(J4f)
chví všudy Jak dál bude as(J4m)
zde můžeš slouchat kolem sebe(J4f)
zde napínat zrak v šíř i výš(J4m)
zde nad tebou je modré nebe(J4f)
a z toho pranic neslyšíš(J4m)
To celé město usmívá se(J4f)
bez obav stesků trudů zlých(J4m)
zde dobrá nálada zní v hlase(J4f)
a v žertech bujných veselých(J4m)
A valčík valčík Po ulici(J4f)
ti všady v ucho burácí(J4m)
jím piana zní výskající(J4f)
v tom každém skvělém paláci(J4m)
jím kolovrátek pronikavý(J4f)
od rána vříská do šera(J4m)
jím spijí se zde pestré davy(J4f)
za bálového večera(J4m)
jím uspávají děti všady(J4f)
jej hvízdá kdo jde chodníkem(J4m)
a zpívajíce prosí tady(J4f)
žebráci sladkým valčíkem(J4m)
Oh valčík valčík Duší všeho(J4f)
je touhou heslem cílem dne(J4m)
a v kolébavých tonech jeho(J4f)
je spito město ohromné(J4m)
Mně je zde teskno V duši mojí žije(J5f)
co přinesl jsem z otčiny své sem(J5m)
ton hořkosti a tichá elegie(J5f)
jež dýše v dálce rodná moje zem(J5m)
Tu elegii šumí naše pláně(J5f)
hvozd města vísky kříže hřbitovů(J5m)
podzimní nádech stále padá na ně(J5f)
a teskné mlhy v šedém příkrovu(J5m)
Však hořkosti ton projede mě vždycky(J5f)
když na národ té země vzpomínám(J5m)
zde mají pro něj posměch ironický(J5f)
jenž prochvěje až k duše hlubinám(J5m)
Náš národ Bez kormidla cíle vesla(J5f)
se před přístavem vrahů potácí(J5m)
s prava i leva lapá fráse hesla(J5f)
v nichž všechnu sílu zápal utrácí(J5m)
Mně je zde teskno V ranní úsvit prvý(J5f)
ta elegie šumí v duchu mém(J5m)
ta hořkosť splynula už s mojí krví(J5f)
a k tomu zní mi Vídeň valčíkem(J5m)
A valčík ten ten bujný život celý(J5f)
mě dojímá jak výsměch banální(J5m)
dnem každým zalétá sem v sluch můj bdělý(J5f)
kus hořké písně jež tam u nás zní(J5m)
Hned jako hymnus Zdá se nové síly(J5f)
že znovu ženou národ do ruchu(J5m)
zvuk starých palcátů sem slyším chvíli(J5f)
však švihá se jen mocně do vzduchu(J5m)
Hned jako hrana jimiž zvoní kdesi(J5f)
vždy v pravou chvíli chytře obratně(J5m)
a národ okamžitě hlavu svěsí(J5f)
a Co teď co teď ptá se malátně(J5m)
Zas Hossanah zní národ palmy stele(J5f)
Náš Spasitel zde duní ze všech stran(J5m)
však v posled osel vždy bez Spasitele(J5f)
vyjede v scenu z těchto slavobran(J5m)
Blýskavé fráse hesla slova slova(J5f)
vše nic než hořkosť vzbouzí ve hrudi(J5m)
v obzor stoupá doba hrozná nová(J5f)
tak my v ní jdeme k svému osudí(J5m)
A člověk myslí na ty pláně táhlé(J5f)
na města vísky hvozdů linie(J5m)
a šílí skorem že by mohl náhle(J5f)
z té elegie slyšet requie(J5m)