V trojboké plodné zemi Sikulů(J5m)
je město Eryx S Akropole jeho(J5f)
chrám bílý Afrodity svítí v dálku(J5f)
v modravé moře(J2f)
Miláčci její bílí holoubci(J5m)
v hlavičkách sloupů příbytky své mají(J5f)
před chrámem chodí sklánějíce hlavy(J5f)
ve zbožné úctě(J2f)
A když se Luzná Věčná Všemocná(J5m)
přes modré moře do Lybie bere(J5f)
holoubků bílý oblak provází ji(J5f)
zářivým vzduchem(J2f)
Král výšin orel jestřáb loupežník(J5m)
ctí svatost míst i zbožnost holubičí(J5f)
a nikdy k těmto ptákům neblíží se(J5f)
krvavým spárem(J2f)
Jen bezohledná ruka člověka(J5m)
již svatý ostych nikdy nezastaví(J5f)
v zločinné pýše vyzývá hněv velké(J5f)
Nemesis věčné(J2f)
Vnik punský Barkas v bílou Akropol(J5m)
a odnes vše co nábožný lid snesl(J5f)
poháry stoly náramky i roucha(J5f)
z příbytku Luzné(J2f)
v posled kázal černým zbrojnošům(J5m)
ty ptáky pobít kteří ustrnulí(J5f)
nad ohavností lidskou seděli tu(J5f)
v nehybném houfu(J2f)
A tehdy v zlatou síni olympskou(J5m)
v besedu bohů vešla Afrodita(J5f)
a z modrých očí padaly jí slzy(J5f)
na bílá ňadra(J2f)
I žalovala svoji pohanu(J5m)
lup chrámový i vraždu bílých ptáčat(J5f)
a spjala o trest škůdcům žadonící(J5f)
své bílé ruce(J2f)
A co sám Zeus hladil její vlas(J5m)
a konejšil ji laskavými slovy(J5f)
vstal Ares v brnění svém a jak vichr(J5f)
lét v hrůzy boje(J2f)
Zle splatil hřích svůj Puňan Hamilkar(J5m)
K dnu moře klesly hrdé lodi jeho(J5f)
zbrojnoši jeho pokrmem se stali(J5f)
žralokům krabům(J2f)
Za ním pak spěla svatá Nemesis(J5m)
v dalekou Hispanii Tuhá smyčka(J5f)
poslední zdobou byla již dal hrdlu(J5f)
Hamilkar Barkas(J2f)
Však teprv černý dým jenž valil se(J5m)
jak smrtelný vzdech z hrudi Kartaginy(J5f)
vykouzlil v lících luzné Afrodity(J5f)
smířlivý úsměv(J2f)