Sonet tragický.

Josef Svatopluk Machar

Z rodného kraje v šípkovém keři mladý pták poprvé vzhůru si vzlet’, cvrlikal, hřál se, čistil si peří, pak letěl v široký, vábivý svět. Žhne časem slunce... časem se peří sinavých oblaků bouřlivý slet... dny míjí... míjí... krajem se šeří... po lukách chví se už ocúnů květ... Tichounkým letem mlhou se nese odraný, sestárlý, znavený pták... chce v známém hnízdě pod šípkem v lese na vždycky uzavřít ztrhaný zrak... Keř pust a vítr, jak jím teskně vane, po trnech věší hnízdo roztrhané...

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

19. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JITRO. (Antonín Sova)
  2. SAMOTÁŘ. (Antonín Klášterský)
  3. Západy. (Jaroslav Vrchlický)
  4. V LÉTĚ PO VYDÁNÍ ZLOMENÉ DUŠE (Antonín Sova)
  5. ZAPADLOU KRAJINOU (Antonín Sova)
  6. BALADA NIKOMU (Božena Benešová)
  7. PODZIMNÍ (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Posel. (Adolf Heyduk)
  9. ocúny (Stanislav Kostka Neumann)
  10. VI. Kde po lukách dnes hledám parnasii, (František Leubner)