Sonet pro mou ženu.

Josef Svatopluk Machar

Kéž bych dnes moh’ zde místo sonetu tvou zlatou hlavu podat v této chvíli v mistrovsky věrném, živém portrétu, jak se tak s duší v oku ke mně chýlí, a pár těch slov, jež chví ti na retu a ten tvůj smích, tak dětsky rozpustilý, tvůj vonný dech a žert, jenž v přeletu se snáší přes tvých zoubečků řad bílý... Jen proto, bude-li kdo někdy snad mé verše číst a pak se maně ptát, jak moh’ jsem nést přec to své hrozné žití – by zlatá hlava, duše v šedém oku, tvůj hlas, dech, žert a smích ve hlučném toku mu mohly za mě dobře odvětiti...

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

14. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Antonín Klášterský)
  2. Sonet svatební. (Josef Svatopluk Machar)
  3. APOSTROFA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  5. Při pohledu na obraz Fornariny. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  7. STANISLAVU ZIMOVI. (Antonín Klášterský)
  8. KANDÍK PSÍ ZUB. (Antonín Klášterský)
  9. „POSLEDNÍ, DÍTĚ MÉ, PÍŠU TI LIST.“ (Viktor Dyk)
  10. SAMA (Božena Benešová)