II. Myšlénka to věru příliš smělá:

Jaroslav Martinec

Myšlénka to věru příliš smělá: Zhoubě věků černých odolat, celý národ z hrobu vyvolat tam, kde smrti chladná ruka tkvěla. Oběť tu jen láska podat směla, aby národ znovu zrozen byl. Vnuk se podal v svatou oběť lásky, aby smyl, co praděd zavinil! Vzňal se plamen – kolem obětnice, klečí národ, slunci hledě v tvář. „Den je smíru! Hřivnu Bohem danou vložme chutě vlasti na oltář. Svorni buďme v lásce a i v činu! Mysl svorná světy vytvoří! Tam, kde láska svorná pracovala, zloba žádná stavbu nezboří! –“

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

162. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V NOCI (František Šimeček)
  2. None (František Serafínský Procházka)
  3. JAROSLAV VRCHLICKÝ (Antonín Klášterský)
  4. Jednání třetí. (Jindřich Böhm)
  5. VELKONOČNÍ JITRO (Xaver Dvořák)
  6. XI. Ó vzchopte se! – a nebuďte tak němi (Josef Václav Sládek)
  7. 1868–1918 (Bohdan Kaminský)
  8. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  9. IV. Vstalo jitro – den se blížil druhý, (Jaroslav Martinec)
  10. Žaloba. (Eliška Krásnohorská)