Jde led Jde led(Na)
Což opravdu Jistě(Na)
Ah tedy konečně se hnul(Na)
jde led(Na)
Už je to slyšet ač teprv se blížíme k řece(Na)
Byla tichá tak dlouhé měsíce(Na)
a teď jak hučí Slyšíte(Na)
Jen blíž Blíže tam ku předu Sem pokraj nábřeží(Na)
Sláva Jde opravdu(Na)
Širokým proudem vší plochou celého řečiště(Na)
valí se ledové kry(Na)
Hustě kus na kuse jako by plavalo stádo(Na)
ohromných bělavých beranů s drobnou vlny své stříží(Na)
jako by plavalo o život zprudka(Na)
kalnou zpěněnou vzteklou kypící řekou(Na)
Hle tuto v kraji Kra jako strop tvého pokoje(Na)
kolísá naráží stojí už jiným tarasí cestu(Na)
na ni a za ní a kol ní se kupí a drtí se jiné(Na)
Jaká to směs tu při břehu Naproti také(Na)
Vzepřelé ledové moře to v maličkých měrách(Na)
ledová drť to z laviny moréna po boku proudu(Na)
který šumně a burácně kvapí středem širokou cestou(Na)
Ledy Silné mohutné ledy(Na)
Vidím krajiny Berounky stříbrné Mže(Na)
končiny Sázavy ladné kde jste zrály(Na)
studeným dechem dlouhé zimy(Na)
Jiné za vámi přijdou z daleka přijdou z jihu(Na)
kde posud Šumavě na prsou leží(Na)
a dusí tlačí tlačí(Na)
Má duše vás vítá cestou pryč ledy vy rozbité ledy(Na)
jděte jen jděte cestou svou to jaro jsme chtěli(Na)
To jaro vás žene ledy vlhkým dlouhým bičem(Na)
to ono tam vzadu někde daleko stojí(Na)
a za vámi hledí(Na)
a vás ubývá vy se tu rozplýváte a valem přibývá vody(Na)
Voda stoupá(Na)
Brzo tu u mlýnů bude v nábřeží(Na)
Na most(Na)
Chci vidět je dole pod sebou nezkrotné divoké peřeje(Na)
ohromné kusy plovoucích ledů(Na)
na most(Na)
Hoj jak to jede tam s hřebene jezu(Na)
A co je tu pilířů(Na)
každý má ledový špičatý dole štít kde chráněn je drvy(Na)
trojúhlý úzký štít z nakupených ker(Na)
Leč oblouky to se to žene(Na)
Sem naproti na sever hleď(Na)
sem za těmi pilíři(Na)
Slyšíš ten var a vidíš ten tanec(Na)
Vztek vody která se bije(Na)
jek vln které nesou ty spousty(Na)
syk pěny šum peřejí praskot a lomoz těch ker(Na)
a bystrý bujný vír až hlava se točí(Na)
A stále jde led a stále jde led(Na)
proud hlomozí od jezu bouří tok stoupá(Na)
a stále jde led(Na)
Mnohý tam dole ubíhá zvrácený strom(Na)
a urvané prkno a lať z mnohé ohrady(Na)
z chaty z příbytků chudých(Na)
Tam drtí se na kusy všeliký tvar(Na)
Leč my to zde vidíme rádi(Na)
Jsme tady v zástupech stále hustých(Na)
je nás tu černo po březích po mostech(Na)
hlava na hlavě(Na)
Z ulic proudí sem stále jiní a jiní(Na)
u vody celá se Praha vystřídává(Na)
každý se podívá rád že jde led(Na)
Jasné veselé s hora na to se dívá i slunce(Na)
svěží slibný čistý nás ovívá vzduch(Na)
takový vlahý tak milý(Na)
Druh druhu zde tiskneme ruce kdo známí(Na)
a v neznámých proudy všem vstříc(Na)
tak vesel plá zrak(Na)
jak odlesk slunečných zraků tam v modru(Na)
jež vše toto tkají(Na)
Tak první mine i druhý rozhodný den(Na)
a velká je voda leč rádi hledíme na ni(Na)
zde v městě z mezí svých nevystoupila(Na)
Již nejdeme v černých v pestrých proudech(Na)
z těsných sem ulic(Na)
již přechází nábřežím jen koho vede tu cesta(Na)
neb zvědavec příliš vytrvalý(Na)
neb zahaleč stálý a bujará mláď(Na)
a pak ten koho to divadlo těší a u srdce hřeje(Na)
Už vody je síla a ledu jen zbytky(Na)
plaše a tiše(Na)
už jedou jen porůznu kusy tou šírou cestou(Na)
kde nedávno probouřil celý ten odbojný hrozivý voj(Na)
A je v tom kus štěstí(Na)
zvláštního jarního štěstí tak plného nálady(Na)
vzruchu a naděje mladé(Na)
jít tudy(Na)
a vidět tu letošní jarní velkou vodu(Na)
ty zkrocené kusy v ní ledu(Na)
tak mlče a rychle se brát jak ten kdo se stydí(Na)
a slyšet křiky vrabčí v korunách stromů(Na)
a cítit rty slunce mírné sladké na svém čele(Na)