FATALISMUS.

Karel Mašek

Co není souzeno, to nevynutíš mocí, co v srdci nevzplálo, to prosbou neprobudíš – svých neodhaluj ran – tím darmo jen se trudíš, chtě soucit vyloudit pro zoufalost svých nocí. A místo soucitu spíš pohrdání vznikne, když žebrák dotěrný se nechce hnouti s místa – a místo soucitu hněv odvetu Ti schystá, když srdce bolestí si také někdy vzkřikne. Ó zmlkni raději – ať hrdost s resignací či žal, či pokání ti uzavírá ústa, jdi sám a tich jak zvěř, když tucha skonu vzrůstá a v místa ukrytá se ona zhynout ztrácí. Cit nechce poslouchat – on vládne jen a vládne a jako požárem, co zasáhne, to zdrtí, s ním svádíš věčný boj až do hodiny smrti a víry vítězství přec nemůžeš mít žádné. –

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

199. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XII. Ba nevěřím tvým slzám ani tvému smíchu nevěřím, (Josef Kubelka)
  2. Stesk. (Viktor Dyk)
  3. PODZIM. (Louis Křikava)
  4. Ocún (Beneš Grünwald)
  5. Zesnulému příteli svému Fr. Bártovi. (Adolf Heyduk)
  6. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)
  7. HŘBITOV (Jan Opolský)
  8. XXIII. A těla žen jsou rozkošná a sladká, (František Gellner)
  9. REKVIEM (Rudolf Medek)
  10. Lazar. (Jaroslav Vrchlický)