FATALISMUS.

Karel Mašek

FATALISMUS.
Co není souzeno, to nevynutíš mocí, co v srdci nevzplálo, to prosbou neprobudíš – svých neodhaluj ran – tím darmo jen se trudíštrudíš, chtě soucit vyloudit pro zoufalost svých nocí. A místo soucitu spíš pohrdání vznikne, když žebrák dotěrný se nechce hnouti s místa – a místo soucitu hněv odvetu Ti schystá, když srdce bolestí si také někdy vzkřikne. Ó zmlkni raději – ať hrdost s resignací či žal, či pokání ti uzavírá ústa, jdi sám a tich jak zvěř, když tucha skonu vzrůstá a v místa ukrytá se ona zhynout ztrácí. Cit nechce poslouchat – on vládne jen a vládne a jako požárem, co zasáhne, to zdrtí, s ním svádíš věčný boj až do hodiny smrti a víry vítězství přec nemůžeš mít žádné. – 67