MÁJOVÁ.

Karel Mašek

MÁJOVAMÁJOVÁ.
Stuhlým smíchem bolí ret, v srdci pláče touha stará – nepřítel můj přišel zpět jako za každého jara – přišel máj, přišel z dáli, a v mých očích to tak divně pálí. Bože, jak je krásně dnes a já sám, jak hruška v poli – komu říci, jaký ples v srdci mám a jak tam bolí? Přišel máj, přišel z dáli, a v mých očích to tak divně pálí. Kdo mé touhy zkrotí žár? Oh, kdo mi jej slíbá s čela? S jara štěstím marný svár vede duše osamělá, přišel máj, přišel z dáli, a v mých očích to tak divně pálí. 37 Malý domek v dálce znám, matička tam pláče stará, půjdu za ní, půjdu tam, kde je sama ve snech jara a kde máj klid jí kalí... Ach ten pláč mne v očích tolik pálí. 38