báseň bez názvu

Václav Melezínek

Veselme se vlastencové, Zpívejme zas chváli nové. Neb kdož neví, že řeč Cžeská, Zavržená byla všecka, Ta zas skrze mnohé Pány Vzláště skrze bratři Thámy, Přicházý teď k zvelebení, A jako z mrtvých vzkříšení. Práce jsou nelitovali, Ani outrat nespořili. Cžeské kníhy spisovali, A je na světlo dávali, Ještě jim není na tom dost, Nám Cžechum pro větší radost. Též vesele hry skládají, A mnohé zas překládají. Kdežto zde Pání hercové, Jakožto činitelové, Pořádně je provozují, A nám kratochvíl činějí, Někdy vzbuzují k radosti, Někdy tejraj v nepravosti. Někdy se dost nasmějeme, Někdy se zas uzažneme. Vzáctným pak Paním a Pannám Slušnou také chválu vzdávám, Ve všem se pěkně chovají, Ouřady své zastávají, Obzvláštně pak při baletu, Jsou rychlí jako pták v létu. Páni hudebníci taky, Cžiněj hudby všelijaký. pak na místě všech spolu, V tomto dívadle pospolu, Tento chválozpěv jsem složil, Abych jejích čest rozmnožil, Aby nejen ten tok nový, Ale jiná léta mnohý, Štěstí, zdraví, požehnání, A ve všem šťastný jednání, Pak po této bídné strasti, Přišli do nebeské vlasti, By sme se shledali v ráji, Kde anjele s lidmi hrají, Cžest a chválu vzdávajíce, Svatý svatý zpívajíce: To jim vynšuju srdečně, Přijmou to odemně vděčně, Cžlověka dost sprostého, Však vlastence upřimného. Nevšimnou dar darujícý Ale srdce milujícý.

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

78. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Otázky z strany nového veršovství. (Václav Stach)
  2. Slovanka k bratřím a sestrám. (Jan Kollár)
  3. PROVOLÁNÍ. (Karel Mašek)
  4. Má hrobka. (Václav Stach)
  5. Hřbitov. (František Alexandr Rokos)
  6. None (František Matouš Klácel)
  7. 398. A však ještě jiní také jsou tu (Jan Kollár)
  8. Po posvěcení kandydáta k ouřadu kazatelskému. (Jiří Opočenský)
  9. Na hrobě Jozefa Dobrovského. (Karel Sudimír Šnajdr)
  10. IV. Nuž vzdejme Bohu velebnému (Jiří Opočenský)