Petr.

Emanuel Miřiovský

Již ke kováři naše koně vedou(J5f) a Petr běží sobě ku krejčíři(J5f) pojede praví z rána do města(J5m) Chce kazajku míť nedlouhou a šedou(J5f) však pěkně k tělu Lidé klepem šíří(J5f) že žije mu tam v městě nevěsta(J5m) Zejtra si přivstane a před třetí(J5m) mu vozík ze vsi k lesu poletí(J5m) A Petr vyjel Pyšní se svým šatem(J5f) a jasně okem do široka zírá(J5f) vždyť vítanou mu dnešní výprava(J5m) již po blizoučkém vršku hrbolatém(J5f) se sváží letem v bujná pole širá(J5f) když na východě svitla záplava(J5m) a když zadrnčel vozík silnicí(J5m) zaplál mu oheň bledé na líci(J5m) A pak prásk bičem Bělouš do hnědouše(J5f) svou lesklou hřívu po přátelsku plete(J5f) i sviští povoz jak by prázden byl(J5m) škádlivě koník do soudruha kouše(J5f) kobylka šedá družně do hříběte(J5f) až ubývá jim cesta kolik mil(J5m) A na kozlíku Petr myšlenky(J5m) posýlá letem k srdci milenky(J5m) Ať pšenice se mezi žebřinami(J5f) otřásá jak chce jen když vozík spěchá(J5f) a jen když prchá planina i les(J5m) aj vozka s touhou svou tu pleší sami(J5f) vždyť radosť bujná lásky cíl a těcha(J5f) se zjeví jemu sladce ještě dnes(J5m) A jak tam v předu hořel koní pár(J5m) tak v srdci vozky jeden pal i žár(J5m) Když západ chvěl se v růžové své zoře(J5f) a mdloba jala bujné kroky koní(J5f) i Petr sklonil hlavu do prsou(J5m) snad v nich je s blahem také kousek hoře(J5f) když citův roztrhanou směsí pro ni(J5f) pod novou kazajkou se mocně dmou(J5m) Než večernice vzplane růžný svit(J5m) svou Martu bude v náruči své mít(J5m) Ve městě trh je Krámů lesklé zdoby(J5f) se před očima kmitají všem vrátké(J5f) a hlučným křikem vábí prodavač(J5m) od hraček chvátá dav teď do nádobí(J5f) v židovské krámy lokte kde jsou krátké(J5f) a hospodyně táží se co zač(J5m) Opodál slyšeť kramářský je hlas(J5m) že paňác půjde brzy na provaz(J5m) Tam na tržišti mezi vozy stranou(J5f) i vozík Petrův se pšenicí stojí(J5f) a čeká kupce jen ať nelení(J5m) vždyť ještě sejíť má se s dívkou milovanou(J6f) o niž se víc než o své pytle bojí(J5f) i pálí ho již dlažby kamení(J5m) A netrpělivě jak přemítá(J5m) svá koně ryjí v dlažbu kopyta(J5m) Konečně osud za kupce mu selku(J5f) nevlídné tváře poslal po poledni(J5f) a selka pšenici mu skoupila(J5m) Ač pozdě prodal a to bez výdělku(J5f) přec za odměnu věru neposlední(J5f) mu bude v loktech Marta spanilá(J5m) Hle s hvězdičkami přišel večer již(J5m) kdy ty hvězdičko mu se vyjevíš(J5m) Už Petr koně na hospodě strojí(J5f) a ještě v noci na návrat se chystá(J5f) když zablesklo se dvorcem očí dvé(J5m) a již v svou náruč tiskne Martu svoji(J5f) horoucně líbá kde jen v líci místa(J5f) a šťasten je že zas má děvče své(J5m) I ptá se Petr ptá se Marta též(J5m) Zda mi pak přece v slově zůstaneš(J5m) A není odpovědí na otázky marné(J6f) jen obejmutí měkké vroucí sladké(J5f) a dlouhý pohled v líc a do očí(J5m) Petrovo Marta rámě tiskne švarné(J5f) a drsný Petr hladí tváře hladké(J5f) i pohrává se zlatou vrkočí(J5m) Čas letem spěchá s věže hodiny(J5m) z těch sterých vzdechů činí jediný(J5m) U vozu koně stojí bez ovíska(J5f) jen časem trhnou lehkou jeho tíží(J5f) a stanou zase jako na povel(J5m) posledně Petr Martu v náruč stiská(J5f) jsou ústa jejich jako spjata mříží(J5f) a červánek se na východě rděl(J5m) Sed Petr Marta pláče koníci(J5m) běloučkou letí domů silnicí(J5m) Byl Petr jedináček ač ne mladý více(J6f) vždyť uplynul mu rok již čtyřicátý(J5f) a ještě nechtěl býti ženichem(J5m) Ač dávno neviděl jak večernice(J5f) nádherně zaskvívá se v západ zlatý(J5f) ač netěšil se mládí přepychem(J5m) přec divného cos bylo vždycky v něm(J5m) když v západní zrak upřel slunce lem(J5m) Bylť Petr snílek Venkovský však vřelý(J5f) jenž nerad za rodiči spěchal cestou(J5f) radš uchýlil se ve své světy sám(J5m) když snů mu puky květem vypučely(J5f) spěl mládeneckým chvatem za nevěstou(J5f) a polo stařec uchýlil se k hrám(J5m) Chtěl zahrát s Martou hříčku do syta(J5m) než do obou zas rozum zavítá(J5m) Rodiče bránili Matka mu plakávala(J6f) a otec klíval že ten hoch se zvrhá(J5f) a mešká bláhov dlouho do noci(J5m) už matka víckrát na modlení dala(J5f) a tatík z mozku po nitce niť trhá(J5f) a oběma jim není pomoci(J5m) Je Petr svůj Kam vůle jeho jde(J5m) tam čin jej taky k cíli povede(J5m) Tichoučkou chatkou klid se šťastný stele(J5f) matička v postel ukládá se tichá(J5f) a otec ještě šepce otčenáš(J5m) v přístěnku Petr tlačí srdce vřelé(J5f) a beze slova ulehá a vzdychá(J5f) Byl jsem tu do včerejška ještě váš(J5m) Pak vzpomínkou se k Martě uklání(J5m) než usadí se sen mu na skráni(J5m) A lidská starosť po vsi chvatu plna(J5f) děvčatům vypravuje cosi selka(J5f) a hoši muži v plném hovoru(J5m) vsí celou pověsti se klátí vlna(J5f) že svůdná Marta hříšnice je velká(J5f) tam v souhlase a jinde v záporu(J5m) Však konců konec nemá nebo má(J5m) aj Marta bude žena Petrova(J5m) A byla svatba Kdo byl svědkem při ní(J5f) Tři lidé divní bába s kostelníkem(J5f) a píseň zpívající učitel(J5m) a jestli přišli náhodou snad jiní(J5f) jak bylo jim tu časem jíti zvykem(J5f) tu jeden postál druhý zase šel(J5m) a byli svoji tiše bez hluku(J5m) Marta i Petr v lásky rozpuku(J5m) Snad mohla by se píseň odvážiti(J5f) v chaloupku v horách kde se dvé těch duší(J5f) ukrylo před lidmi a pomluvou(J5m) zde sklonili se v sladké svoje žití(J5f) jež jenom ptáček tikotem svým ruší(J5f) a oni mluví sladkou řečí svou(J5m) Nad nimi anděl šumnou perutí(J5m) odnáší jejich všecky zármuti(J5m) Osení roste Slunce na ně svítí(J5f) teplíčko žene do výsosti klasy(J5f) a celý kraj jak zlatem opředen(J5m) na lukách stkví se travina i kvítí(J5f) a nad nimi se ptačí třesou hlasy(J5f) a co kde viděť samé blaho jen(J5m) Jen v měkkém starém srdci Petrově(J5m) se ukládají tísně ledové(J5m) Marta mu chladne Jeť on ovšem taky(J5f) chladnější než se láska v hruď mu hnala(J5f) mělť dvakrát tolik jako Marta let(J5m) však jí se nechtělo žíť mezi mraky(J5f) a při muži schnouť jako v mechu skála(J5f) i Marta zatoužila v bludný svět(J5m) Svou zlosť zapíjí Petr Marta zas(J5m) vyhlíží okem v mladý květ a jas(J5m) A Marta miluje Byl štíhlý mládeneček(J6f) to myslivecký vlídný ač přec mužný(J5f) a pojal Martu v síť svou čarovnou(J5m) což vzpomínati taky na věneček(J5f) když mladý živůtek jej dobrodružný(J5f) s tou vesnickou sved maně královnou(J5m) A Petr po vsi lidí táže se(J5m) zda to vše lidské srdce unese(J5m) Pak bloudil v lese Zatím přišly stíny(J5f) a s hvězdami noc na smrky a buky(J5f) i na skalinu odkudž pádný sráz(J5m) Tam pykať budeš za své bídné viny(J5f) z mozolné svojí vydám vám jej ruky(J5f) vy vlny ječné tučný na pospas(J5m) Za chvíli zápas hoch se kácí v důl(J5m) a Petr hledá pro svou hlavu kůl(J5m) A našel pěknou borovici taky(J5f) tam nad ní visí noci ve příkrovu(J5f) a z rána žasne hrůzou celá ves(J5m) Však časem přejdou všecky bouře mraky(J5f) zahrabou Petra do těsného rovu(J5f) tak jako myslivečka nesli dnes(J5m) A Marta vdova Až přeletí čas(J5m) za Petra najde Pavla sobě zas(J5m)

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

865. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. FIJALY. (Josef Merhaut)
  2. Leto. (Karel Leger)
  3. Na louce. (Adolf Heyduk)
  4. Uvedení nejpilnější ověncované žnice do vsy. (Bohuslav Tablic)
  5. Straka. (Karel Sudimír Šnajdr)
  6. Květinářka. (Adolf Heyduk)
  7. 53. Rcete žency, co tam se srpečky (Jan Kollár)
  8. Postilion. (Gustav Dörfl)
  9. XXXVI Nad rovečkem malým živá kostra sedí (Jan Neruda)
  10. XV.   Měsíček, pěkný mládenec, (Jan Neruda)