Z duše.

Otakar Mokrý

V mé duši bylo jako v celi mnicha, již hustý břečtan mříží oplítal, kam k libodechům vůně hyacintů smuteční motýl zmaten zavítal. V dumavých písních v teskných elegiích jsem črtal věrně každý plachý sen, jak mnich klášterní příběh starodávný na kronik bílý píše pergamén. A když jsem zaslech’ snivý cinkot zvonců mladistvé lásky dálnou ozvěnu, kreslil jsem rukou třesoucí se bolem růžovou počáteční písmenu. Až přijde večer, duch můj k odpočinku ustele sobě v dumách truchlivých, jak v šedé vížce zbožně po klekání si k spánku rakev odestýlá mnich.

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

371. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jak z motýla křídel hedbávných (Otakar Auředníček)
  2. Dech májový dětství. (Karel Nejč)
  3. Idyla ze hřbitova. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Vstup. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Procházkou. (Adolf Brabec)
  6. PROLOGEM. (Jaroslav Vrchlický)
  7. VE VŮNI PRAŽSKÝCH AKÁTŮ. (Emanuel Čenkov)
  8. UTIŠENÍ. (Adolf Brabec)
  9. Má chaloupka. (Rudolf Pokorný)
  10. NA MOSTĚ. (Herma Pilbauerová)