Z duše.

Otakar Mokrý

Z duše.
V mé duši bylo jako v celi mnicha, již hustý břečtan mříží oplítal, kam k libodechům vůně hyacintů smuteční motýl zmaten zavítal. V dumavých písních v teskných elegiích jsem črtal věrně každý plachý sen, jak mnich klášterní příběh starodávný na kronik bílý píše pergamén. A když jsem zaslech’ snivý cinkot zvonců mladistvé lásky dálnou ozvěnu, kreslil jsem rukou třesoucí se bolem růžovou počáteční písmenu. Až přijde večer, duch můj k odpočinku ustele sobě v dumách truchlivých, jak v šedé vížce zbožně po klekání si k spánku rakev odestýlá mnich. 58