Zlatý kámen.

Otakar Mokrý

Zlatý kámen.
V Kriváni živý kámen prý leží ze zlata, kolem v krystalných síních jsou světla rozžata. Dlouho tam, dlouho leží a lká a pláče jen a perlou slza každá a růží každý sten. Až jednou děcka ruka jej vznese na světlo a tkne se perel, růží, co jich tam vykvetlo: pak rozplyne se v záři ten kámen ze zlata a v růžném vzplane lesku zem rabů hornatá; 75 na hlavu věnec vloží z těch perel, ze růží a ve výhni si skuje na vraha oruží. Když pomním, jak jsi bědna dosud, má Slovači, jak zdá se každou chvíli, že zrak ti zatlačí: tu v oko se mi vkrádá jen slza bohatá – ach snem jen vždy snad bude tvůj kámen ze zlata! 76