V Meranu.

Otakar Mokrý

V Meranu. Památce zvěčnělé matky.
I. I.
 Bledé květy šustí tmavých keřů davem, jako bílé růže mrtvých vlasů hávem. Granátové zvonce dusnou vůni roní, plná růže k zemi těžkou hlavu kloní. Jedna slza skrápí všecky bájné květy, jedním stenem zvučí všecky vodomety. Luzné sochy v lících s jednou vráskou bolu a hřbitovní vůně v každém dříme stvolu. 48 II. II.
 Kde v kameni bílém plazivě se vine, jak po mrtvých skráních snítka routy siné. Kde rév haluz spjata, jak by věčně lkala, tam mne duše táhla, by se vyplakala. Na cest křižovatce v husté trávy lemu šumně dolů sprchal paprsk vodojemu. Jako shaslé oko vody blankyt tmavý, v něm – myšlénka mrtvá kámen zelenavý. Pod omšenou skalou z temné sluje z důla labutí se četa poznenáhlu snula. 49 Bílá křídla teskně vzduchem ševelila – četa plula ke mně, pak se zamyslila. Zpěvným nitrem náhle chvělo tiché lkání – i ta bludná labuť vzpomínala na ni.
Básně v knize Básně:
  1. Tvůj život celý – píseň byla tklivá
  2. O staré fontáně.
  3. Princezna.
  4. Na poušti.
  5. Pohádka.
  6. Věštba.
  7. Bílá děva.
  8. V hlubině.
  9. Zlatá nit.
  10. V říši stínů.
  11. U moře.
  12. Miramare.
  13. Na moři.
  14. V lagunách.
  15. Pohřeb na lagunách.
  16. Na dómě Milánském.
  17. Dívka z Panamy.
  18. Na hřbitově M. Miniato.
  19. Pod balkonem.
  20. Addio!
  21. Cestou.
  22. Na Gardském jezeře.
  23. V Meranu.
  24. K severu.
  25. Vzpomínky.
  26. Druhý květ.
  27. Z duše.
  28. Topol.
  29. Smutno mi...
  30. Podzimní píseň.
  31. Ukolébavka.
  32. Má poesie.
  33. Ty opouštíš mne.
  34. Ó nehleď v tvář mi...
  35. Z nitra.
  36. Slečně P.
  37. Z hlubin.
  38. Císař.
  39. Tribun lidu.
  40. Báj Tater.
  41. Zlatý kámen.
  42. Slovinsku.
  43. Zlatá Koruna.
  44. Husův kámen.
  45. Dívčí kámen.
  46. Pan Jindřich Strážský.
  47. 6. července 1415.
  48. Černé jezero.