Chvíle v podvečer.

Stanislav Mráz

Hle, včely vracejí se z luhu, na křídlech pyl, z mozolné ruky kleče pluhu zemdlený oráč upustil, znoj s čela horký stírá. Svit denní volně zmírá... Stín roste, splývá, skřivan ztich’ ve hluboku brázd útulných. Květ se již zavřel, cvrček výsknul a ticho kol; uzounkým srpem měsíc blýsknul a hvězdy svolal na údol. Zří míruplný dolů v to moře lidských bolů, v tu krůpěj blaha; slavík právě vpad’ a obé začal v rokot sladce tkát.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

382. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  2. POSLEDNÍ KLAS. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  4. Polní květy. (Josef Václav Sládek)
  5. JARNÍ (František Šimeček)
  6. Letní genre. (Alois Škampa)
  7. Klid poledne. (Xaver Dvořák)
  8. Radosti venkovanů. (Vojtěch Pakosta)
  9. Šafář. (Karel Leger)
  10. V žáru léta. (Antonín Klášterský)