Všem, kteří se táží, co je svaté.

Stanislav Mráz

V té jedné ulici, kudy jde dělník jen, když večer hojící břemena zanechána, v ulici ouzounké truchlivá žena stála a jenom prosebně své ruce pozdvihala. Nikoli omylem odešla právě sem, ten zástup dělníků ví, co je rmut, co rána, co utrpení, jež nám prodlužuje den. U nohou ženy dvě si pohrávaly děti na šátku chatrném, alespoň rozprostřeném a byly úsměvné a laškovaly spolu. To štěstí mladosti, to mocně zazářilo dle nepřemožených, však přemáhaných bolů a opět mluvilo, že jediné jest všem, že všude totéž jest a bude jako bylo, jak láska mateřská, jež nade všecko vzletí, jež zbývá nejčistší ve světě porušeném a všem, kteří se táží, co je svaté, jeví se přesvatá ve lesku vítězném.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

283. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DVA TRÁMY. (Sigismund Bouška)
  2. Lístek zapuzení. (Augustin Eugen Mužík)
  3. MOZOLY. (František Kyselý)
  4. Z ULICE. (Josef Svatopluk Machar)
  5. JASAN VISUTÝ.*) (František Kyselý)
  6. Ruth. (Vilém Bitnar)
  7. Josef. (Matěj Havelka)
  8. I. „Jenž se krví potiti ráčil!“ (Xaver Dvořák)
  9. PÍSEŇ ZVONU. (František Kyselý)
  10. Pouť do Kevlaru. (Václav Antonín Crha)