Panská věrnost.

Augustin Eugen Mužík

říkal Ó nevěř mu(J4m) jeť slovo jeho med(J3m) však žahadlo v něm skryto je(J4m) to pora v ret(J3m) Leč ona přece přála mu(J4m) co la všecko dala mu(J4m) a jsem myslil zoufalstvím(J4m) že sšílím naposled(J3m) A podám Hlas plamen(J4m) a srdce při tom led(J3m) však jestli jej posím(J4m) pak na nejbližší snět(J3m) A po stra zas Hlouposti(J4m) ó znám ty panské milosti(J4m) za psa lásku kterou (J4m) bych nedal za ten svět(J3m) bylo sotva šestnácte(J4m) a jemu třicet let(J3m) co on jich měl a nechal zas(J4m) by nikdo nespočet(J3m) Však ona prv láskou svou(J4m) tou plnou velkou divokou(J4m) jej milovala poprve(J4m) jak oči své k ní zved(J3m) Tu chopil jsem jej za ruku(J4m) a na stranu jej ved(J3m) a řekl mu na ru(J4m) vy na trůn jste si sed(J3m) lásky své se odříkám(J4m) však moje puška pravím vám(J4m) ta donese kam budu chtít(J4m) ba zrovna čela v střed(J3m) On oči jiskře Musil bych(J4m) být jednou z bídných sket(J3m) se světem celým kdybych se(J4m) bít za ni nedoved(J3m) stisk mu ruku Dobře tak(J4m) A doma k ní zas Zjasni zrak(J4m) ó tenkrát ve své moudrosti(J4m) jsem rád se přepočet(J3m) Však osud nám ty naje(J4m) přec jenom div splet(J3m) kdys no v lůžku bez hnu(J4m) on ležel tich a bled(J3m) smrt žárli jej chytila(J4m) na ky s ním se spojila(J4m) a nic se li neptala(J4m) ni slavných jejich věd(J3m) podám Hrom do všeho(J4m) Dám prst si utít hned(J3m) kdyby tu těžkou povinnost(J4m) kdo na svá bedra zved(J3m) a pošil ji v bolesti(J4m) Ó toto hroz neštěs(J4m) ji sklá jako vichřice(J4m) kdy sla dr květ(J3m) Ó raděj kuli do hlavy(J4m) neb do lahvice jed(J3m) Jak uslyšela na nebe(J4m) upřela div hled(J3m) a la Věrným přec je mi(J4m) jak za živa i pod ze(J4m) A duše je přečis(J4m) se za ním dala v let(J3m) Ba pravda to Ti ni nám(J4m) již dosti spletli běd(J3m) a kdy nemohou se sliby(J4m) se nám již poroučet(J3m) tu chytře zemrou raji(J4m) i s celou naší na(J4m) a ďas je hledej nahoře(J4m) kdy nech ce zpět(J3m)

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

317. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z DENNÍKU BÁSNÍKOVA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. JISTÉMU BÁSNÍKU. (Marie Čacká)
  3. Zrazená. (Růžena Jesenská)
  4. Mám tě rád! (Jaroslav Vrchlický)
  5. HORROR VACUI. (Vladimír Houdek)
  6. APOSTROFA. (Adolf Racek)
  7. Hráč. (Adolf Heyduk)
  8. XXVI. Mně zdálo se, žes umřela; (Vítězslav Hálek)
  9. XXVI. „Jsem u vás, Romney, dneska naposledy,“ (Antonín Klášterský)
  10. Návrat ze Šumavy. (Adolf Heyduk)