Ballada o dceři krále Jana.

Augustin Eugen Mužík

Král Jan krásnou dceru(J3f) dobře o vím(J3m) chtěl bych na svou ru(J3f) ten poklad zváti svým(J3m) Jen jedenkráte spáti(J3f) bujných na ňadrech(J3m) v snu slyšet ji se smáti(J3f) v snu slýchat je vzdech(J3m) Neb ona v pláči smíchu(J3f) svůj trá mlá čas(J3m) a v podvečerním tichu(J3f) zní slavičí ten hlas(J3m) Na křídlech vánku slad(J3f) ten hlahol le v svět(J3m) tam hasne mře a zpátky(J3f) zas ozvěnou jde zpět(J3m) Smích je jakby kal(J3f) a vzbouzel taj žal(J3m) Kdo slyšel jej ten plakal(J3f) a dlouho vzponal(J3m) Kol pastýř stáda nechá(J3f) a rybák plnou síť(J3m) i poutník sla spěchá(J3f) by slyšel hlas ten znít(J3m) Však hy ve kvil touhy(J3f) ten zbloudil jem smích(J3m) zněl ce soumrak dlou(J3f) než v půlnoc klidnou ztich(J3m) Tu sama steskem spi(J3f) v tmu prázdnou hlela(J3m) své ruce v ňadra ryla(J3f) a na dobla(J3m) Však nejhůř potom z jitra(J3f) tu vzchopila se v ráz(J3m) a silou bouře z nitra(J3f) svůj di rvala hlas(J3m) Ten zoufa smích vtínal(J3f) jak nůž se všechněm v hruď(J3m) tu kaž ruce spínal(J3f) Bůh milostiv buď(J3m) A byla zvěst že jednou(J3f) sem z dálky přijel host(J3m) zřít je krásu lednou(J3f) ten pyš světa skvost(J3m) a zřev tu chladnou vnadu(J3f) To lo pro mne prál(J3m) Jej štváti dala z hradu(J3f) však on se ješ smál(J3m) A tomu doba dlou(J3f) co zmizel v čer les(J3m) a v je ňadra touha(J3f) se vhlodala jak rez(J3m) Pak darmo hlavu chý(J3f) On nejde nazpátek(J3m) Ta naše pa ší(J3f) Toť hroz byl mu vděk(J3m) Tak na pavlan kdy vstou(J3f) ze zlatých veře(J3m) i mramoro sloupy(J3f) se v nitru zachvě(J3m) Dnes večer zas tam stála(J3f) a v dálku hlela(J3m) zas kvílela se smála(J3f) a na dobla(J3m) z rána slunce svitlo(J3f) na je bledou líc(J3m) Cos v údole se kmitlo(J3f) a blýskalo vždy víc(J3m) To stříbr je hle(J3f) to stříbr je štít(J3m) Ten jezdec slova ne(J3f) jak do kamene vryt(J3m) A sto vzhůru (J3f) ty pa zdali víš(J3m) Pěst jedna úzdu sví(J3f) a dru ruka výš(J3m) jak v přísahu se zve(J3f) Tu zjas slunce líc(J3m) i vzkřikla slečna ble(J3f) a vrhla se mu vstříc(J3m) A ticho Ve hluboku(J3f) to lo bol zjev(J3m) Tam skálu v rychlém toku(J3f) ta mla bar krev(J3m) Král Jan svůj život kleje(J3f) a nebe ce svět(J3m) a rytíř jen se směje(J3f) a zvolna sjíž zpět(J3m)

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

805. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Procitnutí. (Alois Škampa)
  2. MÁJ. (Karel Skřivan)
  3. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  5. V PROBUZENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Má láska. (Julius Alois Koráb)
  7. Na Růžovci. (Ferdinand Tomek)
  8. SLET PÍSNÍ. (Antonín Klášterský)
  9. Žena. (Josef Václav Sládek)
  10. II. „Jenž na nebe vstoupiti ráčil.“ (Xaver Dvořák)