Zapomeň a nezapomínej!

Augustin Eugen Mužík

K čemu vzpomínati? Všecko prošlo již, vytrpěny strasti, křivdy odpuštěny, rány scelují se stále blíž a blíž, hlava muže sdřímne na ňádrech své ženy. Jakže zapomenout? Na to vše, co nám drahým bylo, svatým, zač jsme rádi mřeli? Tomu z muk těch v srdci vztýčili jsme chrám, bychom v upomínkách na věky v něm dleli.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

827. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VIII. Památka. (Václav Pok Poděbradský)
  2. Posvícení. (Šebestián Hněvkovský)
  3. Různých srdcí stejná přání. (Adolf Heyduk)
  4. Láska manželská. (Šebestián Hněvkovský)
  5. 47. Pobožná milá. (František Jaroslav Kamenický)
  6. MYSLIL JSEM, ŽE ŠŤASTEN BUDU... (Ludvík Lošťák)
  7. Tyto řádky na památku (Emanuel Züngel)
  8. Radost pochází z lásky. (Václav Svatopluk Štulc)
  9. STARÝ BŮH (Karel Hugo Hilar)
  10. 207. Nyní ani slova nezpomenu, (Jan Kollár)