Pohřeb dítěte.

Augustin Eugen Mužík

Byl pohřeb dítěte. Nad otevřeným růvkem stal různých lidí dav. Však nejvíc jest to žena, jíž duše soustrasti je vždycky otevřena, jež slzou neskrblí ni vřelé těchy slůvkem. Na chudou rakvičku co bohatých slz padlo! Ty matko lkající, ty sestro bolestivá, ty dívko kvetoucí, stařenko sotva živá, všem stejně zrývá hruď vám želu kruté rádlo. Tak všecko skončeno! Zas do všedního spěchu. Ty dítě, klidně spi – jak v náruči své matky, ty matko, vzpomínej až k poslednímu vzdechu, a vy ku pracím svým zas navraťte se zpátky! Dnes všecky svedl vás ten malý růvek dětský, vy slz a vzdechů daň zde složili jste tiše. To dítě vyprosí u Boha pro vás všecky zde hřbitov jediný a jeden ráj tam výše.

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

478. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Srdce – hřbitov. (Ladislav Quis)
  2. 18. Byly doby, v nichž mé srdce (Jaromír Březanovský)
  3. LISTÍ PADÁ. (Pavla Maternová)
  4. CYPŘIŠ. (Emanuel z Čenkova)
  5. Sirotek. (Berta Mühlsteinová)
  6. V pláči temný mrak se žene, (Rudolf Mayer)
  7. ZPOVĚDNÍK DUŠÍ. (Viktor Dyk)
  8. MEDITACE. (Adolf Brabec)
  9. 15. Tvůj obraz v rámci smutečním, (Josef Kuchař)
  10. Co tobě po tom! (Herma Pilbauerová)