Dva bratři vyšli do světa(J4m)
kdy z jara všecko rozkvetá(J4m)
a jednu matku měli zem(J4m)
a tátu slunce s plamenem(J4m)
a vesele se k světu měl(J4m)
Ječmen i Chmel(J2m)
Pan Ječmen nízký mužík byl(J4m)
a zeleně se vyšňořil(J4m)
Když čertík furie ho kous(J4m)
si nechal státi dlouhý vous(J4m)
a čiperně tu jako král(J4m)
pan Ječmen stál(J2m)
Pan Chmel měl slabé nohy zas(J4m)
a státi nemoh v žádný čas(J4m)
Však za to šelma podšitá(J4m)
se kolem všeho oplítá(J4m)
by ke sluníčku blízko měl(J4m)
ten čilý Chmel(J2m)
Pan Ječmen sestár jako kmet(J4m)
a Chmelu zase zhořknul svět(J4m)
až jednou smutné ve chvíli(J4m)
je lidé zprudka chytili(J4m)
a hlavu rázem sťatu měl(J4m)
Ječmen i Chmel(J2m)
A jak tu s nimi točili(J4m)
Je sušili a močili(J4m)
a vařili a pražili(J4m)
až oba strašné po chvíli(J4m)
se neznali že být to měl(J4m)
Ječmen i Chmel(J2m)
Až když spjal oba sudu pruh(J4m)
tu druha poznal přece druh(J4m)
a porozuměli si hned(J4m)
a zanevřeli na ten svět(J4m)
a divokou jen pomstou vřel(J4m)
Ječmen i Chmel(J2m)
Vlil Ječmen Chmelu silnou krev(J4m)
Chmel Ječmenu žluč do všech cev(J4m)
a kdo se jim jen přiblížil(J4m)
ten krutě jen si přitížil(J4m)
a zřel jaký to nepřítel(J4m)
Ječmen i Chmel(J2m)
Jen pomsta jejich heslo jest(J4m)
Jak mnohé sklála jejich pěst(J4m)
A já jsem stokrát svědkem byl(J4m)
a sám na sobě pocítil(J4m)
co značí to když v hlavu vjel(J4m)
Ječmen i Chmel(J2m)