MŮRA.

Augustin Eugen Mužík

Naši Anku trápí žaly: Kam jste mně to odestlali? Nelehnu si na vzdory do té naší komory! Já budu spát na pavlači, v komoře mě můra tlačí. Na pavlač jí ustlali, spáti ji tam nechali. Přišel táta, přišla máma, naše Anka není sama – jaké je to vidění: je to můra neb není? Jak je můra uviděla, pojednou chvat velký měla, s pavlače skočila, nožku sobě zlomila. Jaká je to divná můra? Ach to bude těžká kúra! Je to hoch sousedů, k Hořičkám s ním pojedu. Na pavlači u zahrady létají tam můry všady, a jak táta jde s mámou, tak si nožky polámou.

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

203. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JE SEČTEN DNŮ MÝCH ŘAD... (Josef Václav Sládek)
  2. Ach škoda, škoda nastokrát... (Adolf Heyduk)
  3. ZAS U RAKVE. (Ferdinand Tomek)
  4. Otce zde už pochovali (Jan Neruda)
  5. MRTVÁ MATKA. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Návrat ze Šumavy. (Adolf Heyduk)
  7. MRTVÉ MATIČCE. (Josef Kuchař)
  8. TĚŽKÁ NOC. (Jan Opolský)
  9. XIV. (Vzpomínka.) (František Leubner)
  10. IX. Poslední návštěva. (Adolf Heyduk)