POŘÁD TOTÉŽ.

Augustin Eugen Mužík

Jak to praděd dělával, když své pole orával, tak je oral dědek po něm, ráno vyjel se svým koněm. Večer zas se navracel, únavou se potácel, pro své děti, pro své vnuky, aby jedli z jeho ruky. Mrazy, vojny, mor a hlad ať přikvačí ode všad, pole vždycky rodí znovu tomu rodu sedlákovu. Po dědkovi syn a vnuk, bůhví kolik hlav a ruk, na pole a z pole domů – a kdy bude konec tomu? A to pole od věků od člověka k člověku bez oddechu, beze změny jak stůl pořád naplněný. Požehnej nám věčný Bůh ten náš dobrý rodný luh, pro každého poctivého, bratra, Čecha upřímného!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

253. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O Libuši a Přemyslovi. (Jan Evangelista Nečas)
  2. Dumka. (Augustin Eugen Mužík)
  3. Červen. (Adolf Heyduk)
  4. Až doma! (Jaroslav Vrchlický)
  5. Vůl. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Píseň oráčů (František Cajthaml-Liberté)
  7. Jde cestou poslední muž dobročinný, ( H. Uden)
  8. Tři lány. (Adolf Heyduk)
  9. None (František Serafínský Procházka)
  10. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)